[23v]číslo strany rukopisuAč jest nižšie toto věc třetie než dvé ono, avšak nenie malé síly. Divné, že j’ srdce tomu uvěřilo, by Bóh byl člověkem, by pannú ostala ta, ješto j’ dietě urodila. Snadné li bylo věřiti, by to Bóh byl, jehož v něsli položili, jehož v kolébce kolébali, by to panna byla, ješto svými prsmi chová dietěte, s níž ústavně muž sám s samú i v dlúhých cěstách? Avšak jest tomu uvěřeno a již snazšie činí uvěřenie množstvie věřících. Již, jakož die žaltář, mladí i panny, staří s mlazšími chválé jmeno božie v tom, a mnoho j’ jich, ješto snáze smrt trpěli, než by pustili od té viery.
Ono prvé spojenie božstvie s člověčstvím slyšalo j’ ucho, ale oko jest toho nevidělo, kak božstvie v tělci skrovném svaté matky spojilo sě s člověčstvím[ae]člověčstvím] czlowyeſtwijm v osobu jednu. Jistě nevidělo j’ toho i jedno oko kromě tvého, Hospodine. Druhého spojenie, ež točíš táž jest spolu pannú i mateří, neřku, by ucho neslyšalo, ale i oko vidělo j’ to; neb ona j’ to viděla v sobě, ež jest pannú i mateří. Ona j’ ty všecky věci znamenala, v svém srdci o tom přemietajíc. Poznal jest to i spravedlný Jozef, ješto j’ nic méně svědek nežli stráže panenstvie té slavné matky. Třetie to j’ pak vešlo člověku v srdce, ež jest tomu uvěřeno, když sě j’ to stalo a proneslo; a což jest okem neviděno, zevením božím skrze proroky a apoštoly ukázáno j’ a mnoho divy znamenitými potvrzeno.
A protož radujme sě, jmajíc útěchu v těch divných věcech, a nejen proto, že jsú divné, ale ež jsú nám také užitečné. A také radujme sě slavnosti té slavné dievky, ež to vše naše dobré, ješto j’ chtěl Bóh, aby nám přišlo, k nám jest skrze jejie ruce přišlo. A tak hod tento útěchy jmajíc, radujme sě, dieku vzdávajíc Hospodinu, ež nám ukázal takú milost, abychom byli obživeni v Pánu Kristu a v něm nové stvořenie byli, složiec vetchost obyčeje tělesného a světského v dřevných činech a v nečistých žádostech. A Lev papež ponúká k tomu v svém kázaní řka: Poznaj, křestěne, své dóstojenstvo; již jsi božského účasten přirozenie, nedávaj sě na marné věci, ještoť jsú k tvému jmeni nedóstojny! Pomni, které hlavy jsi úd. Vykúpen jsi, nevrobuj
