[25r]číslo strany rukopisuřekl k nim: Kakž tehdy David nazývá jej Pánem svým? Ale zahradili jsú sobě židé rozumu cěstu, zřiece jen k tělesnému přirození, nemají světla spravedlnosti, čakajíc podlé řeči svých básní, ješto jsú je složili sobě, Davidova syna[af]syna] ſyne jediné z pokolenie tělesného, svú naději jen v púhém člověce uloživše. A tak Boha Syna božieho nepřijeli. A to vyznánie, ješto by bylo jim k chvále, ješto my věrně vyznáváme, nemóž jim pro jich nevěru býti probytečno; neb i myť to vyznáváme, ež jest Kristus podlé těla syn Davidóv, a to nám počátek čtenie ukazuje. Ale to nás od židovské nevěry dělí, ež toho, jehož z rodu Davidova člověkem vieme, vyznáváme také Bohem vzdy věčným s Otcem, ješto j’ sě v člověčství narodil na svět. Ó Izrahel, by své jmeno držal právě, neb sloveš „vidúcí Boha“! A kdyby ne slepým srdcem četl proroky, Izaiášť by ukázal tu pravdu, ješto ji nám svědčí čtenie. A kdyby, nejsa hluch, srdcem chtěl slyšeti, ješto die vdechnutím božím: Aj, dievka v břiše počne a porodí syna a bude slúti „s námi Bóh“! Nechce li žid po tom proročiem povědění poznati božstvie Kristova, ješto j’ v něm s námi, proč po Davidově toho nepozná řeči, když jej svým Pánem nazývá?
A to j’ vláštím darem božie milosti kostelu poznati dáno, jehož jsú sě židé učinili nedóstojni, jakož die žaltář: Oznámil Hospodin spasenie své národóm z pohanstva, a jakož die Izaiáš: Lid, ješto ve tmě jdieše, viděl světlo veliké; a opět die: Lid, ješto tebe neznal, vzývati tě bude. Radujme sě v den spasenie našeho, jsúc skrze[18]zde nadepsáno soudobou rukou nečitelné slovo nové ustavenie v účastnost přijéti toho, jemuž Otec die skrze proroka: Syn mój jsi ty, já jsem tě dnes urodil. Dámť národy z lidu pohanského [v]text doplněný editorem tvé dědičstvo[19]možno číst též „národy z lidu pohanského, tvé dědičstvo“. Sveličme sě v toho milosrdenství, ješto j’ nás vzvolil; neb vzeli jsme duch vzvolenie v syny. A budem li s ním trpěti, k němuž jsme v syny božie přivoleni, budem s ním také v slavnosti; majíť pokory a poníženie s Kristem najprv účastni býti […]text doplněný editorem dědičstva jeho. Ctěmž Pána svého i v dětinství jeho, ale křivdy nečiňme božství jeho! Ačť se j’ počal v těle neb narodil, ačť jest rostl podlé
