Štítný ze Štítného, Tomáš: [Řeči nedělní a sváteční, rukopis A]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII C 15, 1r–254v vyjma 196v–199v a 194. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<23v24r24v25r25v26r26v27r27v>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[25v]číslo strany rukopisunašeho těla přirozenie, však neproměnnému božstvie jeho přirození ani jest naše přirozenie co ujalo, ani jest co přičinilo. A ač se j’ chtěl dietětem v člověčství naroditi, božstvím, i dietětem jsa, byl Otci roven.

V pravé a nebludné vieře máme slaviti hod nynější, ani co věřiec o jeho tělesenství nepravého, ani co božství jeho potupného; obéť jest rovně nebezpečné, ktož by v Kristu aneb přel pravdy našeho přirozenie aneb v chvále rovnosti božské. A chce li kto myslí sě podívati té skrytosti narození Syna božieho v pravém člověčství z dievky čisté, ve mhlu je vstúpiti, jakož když bieše Mojžieš vstúpil ve mhlu k Hospodinu a tu vzvěděl tajné věci v přikrytí Zákona psaného; odlúčiti j’ daleko od své mysli dóvody zemské podlé přirozenie obecného, múdrost tohoto světa s očí viery osviecené jako dým jest odehnati. Božskáť jest to moc, jíž věříme, božskéť jest naučenie, po němž jdeme. Bóhť nám to pronesl svědečstvem Zákona starého, proročím zevením a trúbú svatých apoštolóv a čtením svatým, když k tomu vnitřnie ucho přichýlíme a bude darem božie milosti hluchota naše otevřěna. V tom ve všem nám jest ukázáno, ež v obém přirození, v božském i v člověčiem, týž jest Syn boží a vzdy jeden, ješto j’ vzal naše přirozenie a svého proto neopustil[ag]neopustil] neopnſtyl, v člověčství člověka odvolal, v sobě vzdy neproměnný zóstal. Neb božstvie, ješto j’ jemu s Otcem jedno, nevzalo j’ i jedné útraty u všemohutnosti, ani že j’ v člověčství smrtelen byl, zbořilo j’ v něm toho, že j’ Bóh byl. Najvyššie a věčná byť božstvie, když jest k lidskému spasení sě přichýlila, nás jest v svú slavnost povýšila, ale co j’ vzdy byla, to jest býti nepřestala. A tak když die Syn boží na jednom miestě, že j’ mení Otce, a na druhém, že j’ roven Otci, pravdu v sobě obého ukazuje přirozenie: i člověčieho, podlé něhož jest mení Otce, i božského, v němž roven jest Otci.

Takť narozenie toho Syna božieho v těle ani jest co božské ujalo velebnosti, ani jest co přičinilo; neb neproměnné božstvie nemóž býti ani menše ani větše. To pak, ješto die čte[26r]číslo strany rukopisunie:

X
agneopustil] neopnſtyl
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 10 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).