[201r]číslo strany rukopisua[116]folia zpřeházena k němu přivedli, aby svú vóli člověk obrátil již k Bohu a pro Bóh chtěl pracovati. Tu Bóh tiem darem své milosti jako vsěde na vóli člověčí a bude ji v cěstě k Jeruzalemu nebeskému zpravovati, vztahuje někdy jako uzdú od bezpřémnosti a někdy lenosti jejie ponúkaje a drže, aby šla rovně netočéc sebú, tak ež vóle sama bez toho daru božie milosti nikdy by nepřišla k té nebeské odplatě, ani by ta odplata dána byla, kdyby vóle s darem božie milosti nepracovala. Ó, ščastný, kohož zvede a zpořiedí svým darem Hospodin k cěstě spasení; blažený lid, ješto jako oslík pracovati pójde pod tiem božím darem do Jeruzalema nebeského u věčný pokoj! Neb i tu potká sbor nebeských zástupóv s poctí a s chválú Hospodina, u výsosti chváléc milost jeho, že j’ tak ráčil i na oslíku přijěti již ne k umučení, ale k hodu věčné radosti do Jeruzalema nebeského. A toho i nám dopomoz, Hospodine, bychom pod tvým darem tak pracovali, abychom tebú v tu věčnú radost uvedeni byli. Amen, tako Bóh daj etc.cizojazyčný text
U velikú sobotu druhá řeč.
Dnes počnú aneb počeli jsú opět zpievati alleluja. A to j’ hlas veselé v chvále boží; neb po pořádném podobném smutku slušné jest podobné utěšenie. I jměli jsme podobný smutek v slitování krve prolitie Pána našeho, a ež jsú té nevinné smrti jeho příčina hřieši naši; neb umřel pro ny, aby nás vykúpil, aby hřiech nekraloval již v našem smrtelném tělu, a svú krví s nás smyl všicku poškvrnu hřiecha, ač lid jeho budem. Nebť on svój lid spasí. Takť písmo svědčí. Již pak jako odleknúc po pláči slitovánie a po žalosti našeho prohřěšenie, máme utěšenie v chvále boží pustiti v srdce u vděčnosti, že ny stvořil beze všie bez své potřeby; a pak když jsme pa[201v]číslo strany rukopisudli,