sobě věcí protivní sobě účinkové vycházejí. A tak když na vítěze slušie […]text doplněný editorem, [slušie]text doplněný editorem protivná pokuta tomu na ty hubence, ješto jsú hřiechem přemoženi. Protož když udatní, ješto jsú přemohli hrdost, lakomstvo, tělesné žádosti, vezmú oděv drahého rúcha, když těla jich pokory budú opravena v nesmrtedlnosti v podobnosti jasnosti těla Syna božieho, ti hubenci a hubenice budú do ostatka obnaženi a ohavně okázáni, ješto je přemohla hrdost neb jiní hřieši; v mrzkosti a v ohavě vstanú v svých tělech, v hanbě a v studu. Nenieť darmo, ješto die prorok Izaiáš: Proto ež jsú sě vzdvihly dcery sionské a chodily, vzdvihvše hrdla, potruskujíc očima a jako pléšíc, v určenú mieru stavějíc kroky, oškube Hospodin hlavy dcer sionských a obnaží je od jich vlasóv; a budú jmieti miesto zkrútilých vlasóv holice, a všelikú jich okrasu odejme. A i zde jest toho podobenstvie, když přemoženi budú kto od nepřátel, ež budú také i zlúpeni. Druhú pokutu budú jmieti, ktož sě dadie přemoci hřiechu, ež budú chlebem pláče nakrmeni a nápojem sléz napojeni. Bývalo j’ to, ež jsú, přemožené zjemíc, krmili je jen ječným chlebem, ež viece jim k muce bylo živu býti, než by zemřeli. Takež ktož v duchovném boji přemožen bude, těžký pokrm bude jmieti, ež nezhyne, by hoře jeho vzalo konec, ale vzdy trpěti bude túhú s hořem. Třetie ztratí svú čest přemožení, jakož vídáte, když dva sědáta v rytieřském právě.
Avšak bylo j’ to od dávna ustavenie, ež ten, kto j’ tak čest ztratil, mohl sě jie opět dopracovati. Najprvé nejměl léhati, jen na zemi, a nebýti v městě, jeliž by dvoje pobil nepřátely v znamenitém pobití; a když jměl to svědečstvo, potom jej knieže mohlo ke cti navrátiti. Takéž v duchovniem boji, když nás přemóž kterým hřiechem smrtelným náš nepřietel, ztratili jsme
