A tak die: Jinak veselý, jinak smutný, jinak udatný, jinak strašivý má býti napomenut. A on tu i viece vykládá lidských stavóv neb položení rozličností, ješto ony jinak a ony jinak jmají býti napomínány. Ale toto rčenie svatého Pavla napomíná každého. Ne všichni jsme bohati, ne všichni chudi, ne všichni stáři, ne všichni mládi, ne vše mužie, ne vše ženy; a tak ve mnohých věcech sjednáni nejsme. Ale v tom jsme společně sjednáni všichni, ež má každý ďábla starého nepřietele, a má proti hřiechóm bojovati, kteréhož jest kto koli stavu. A dá li sě přemoci svému nepřieteli neb podtrhnúti, bude uvázán vězením těžkým a mučen mukami ukrutnými; a pakli svítězí, vezme slavnú korunu vítězství svému. A ješto j’ nám většie nesnadnost, má k své pomoci náš nepřietel porušenie žádosti našie i všeho našeho přirozenie; má světské věci, k nimž nás rozličně podštívá, abychom sě v nich kochali a neřádně po nich stáli; má až i lidi jiné, jichž jazykóv i činóv užívá, aby jimi druhé přemohl a oklamal a odtáhl od Boha. Jediné ež má člověk svobodnost vóle, ač ďábel podněcije žádost, ač sě skytú libé věci tohoto světa, ač žádost trží v mysli neřádná tělesná neb světská bázní, strachem, milostí, hněvem, nepovolí li zlému člověk, nenie přemožen; a stojí li do konce života v tom, ež zlému nepovolí, svítězil jest. Tak jest veliké svobodstvo vóle, ež móž býti duše z těla vypuzena, ale ta svobodnost nemóž jí býti odjata, by, chce li státi v čem, mohl ji črt neb člověk bez vóle jejie odtrhnúti. Protož vévoda božieho rytieřstva, svatý Pavel, ponúká k boji a k vítězstvu; řka: Přemoz zlé!, k boji ponúká a řka: v dobrém, vítězstvo ukazuje; neb dobré činiec, zlé přemóžem, ale nečinili [li]text doplněný editorem bychom dobrého, zlého bychom nepřemohli. Pakli chcem slyšeti žaltářníka, ač i jinými slovy, avšakť též