vnikne, by v něm něco nebylo, ješto sě bude nelíbiti –: psalť sem o těch staviech vláštie knihy, těch sě doptaj, tutoť o tom nebudu psáti. Ale ež nejen o svatbě jest čtenie dnešnie, ale i o vínu, ješto j’ v něm byl na tělesné svatbě nedostatek, na níž však, ež jest byl spasitel s svú matkú, obrátil jest vodu u víno, a v tak dobré víno, ež řekl onen okusiv jeho: Jiní najprv dadie dobré víno, a když sě zpí, tehdy pak horšie; a ty s’ schoval dobré víno ku posledku: protož k kratochvíli dne tohoto chciť něco o tom pomluviti a ten dluh čímž moha zaplatiti, veňž jsem vám vnikl, abych řekl takého něco na všaký svátek k dobréj besedě.
To najprvé znamenajte, ež jakožť se j’ vína tělesného na této svatbě nedostalo, tak vína duchovnieho mnohokrát sě na svatbách tělesných nedostává, leč tu Ježíš bude a matka jeho, ež by vodu obrátil u víno. Dosti podobně tělesná milost móž býti k vodě připodobnána, ješto j’ laciná věc protiv vínu dobrému, – avšak zlá nenie, když jest v manželstvě – a duchovnie k vínu dobrému. Protož veliký dar božie milosti, kdež mezi kterými manžely obrátí Hospodin tělesnú v duchovní milost, ež dva manžely budeta sě v Boze věrně milovati, najprvé každý jí miluje Boha a pak v té boží milosti i sě spolu, věrně jeden druhému pomáhaje spasenie jeho a k témuž vedúc i své dietky. Často sě toho vína v tělesné milosti nedostává mezi manžely, jeliž Hospodin svú zvláští milostí obrátí tu vodu u víno. A veliké zlé, kdež lstí a podniecením i oslepením zlého ducha bude duchovnie pravé přietelstvie, milost – leč v manželstvě, leč v klášteřiech, neb mezi těmi, ješto ve vdovství neb v panenství mienie slúti božie sluhy – neřku u vodu, ale až i v shnilú vodu bude víno duchovnie milosti obráceno, když ti, ješto chtie duchovní slúti, budú sě tělesně jen milovati. Lépe lépe v manželstvě píti as a
