Pane, chceš li, móžeš mě učistiti, a učiň, coť káže! Takť sě stane milost s tebú, kdyžť die protiv tvé věrné žádosti: Chci, buďž číst! A ztáhna své moci ruku, dotkneť tebe a kážeť sě knězi ukázati a podlé zákona očištěnie učiniti.
Tu znamenajte, kakť rozličně dotýká Hospodin, chtě čísta člověka učiniti! Někdy těžce dotkne protivenstvím, aby hřiešný, učije hněv boží, hlédal milosti; někdy zaplete stezky jako trním a jako kamením zavalé, až nebude moci dojíti člověk své zlé vóle; někdy jen tak svú vnitřní radú dotkne srdce, aby ostal zlého a hlédal božie milosti; někdy pošle kazatele, nahodí písmo k úmyslu něčiemu, neb rádu něčí, aneb příklad; a někdy svú sladkú milostí dotkne srdce, ež v nechut bude vše, což k světu slušie, a mílo k Bohu a k službě jeho přistúpiti. A toť jest, ješto die Hospodin: Já stojím u vrat a tluku, otevře li mi kto, budu s ním večeřeti a on se mnú. Toť miení žaltář řka: Dnes uslyšíte hlas jeho, neroďte svých srdec zatvrzovati. To, ješto die: dnes, miení vešken čas života zdejšieho. Co j’ pak to, ež kázal tomu, ješto učištěn, aby sě knězi ukázal? K tomuť to chci připodobnati a spravedlivě, ež hřiešný poznaje sě v svých hřiešiech, má sě knězi svému zpoviedati a pokánie a rozvázanie od něho přijieti. Ale ež o to slovo, ješto sem řekl: svému knězi, mnoho jest pře mezi faráři a mezi bratří svatého Dominika a svatého Franciška, coť v tom drži, chciť neskrytě pověděti. Takť vízi psáno, ež nemá sě leckdes lecktos zpoviedati, jako i jiných svátostí bráti; neb co j’ od Boha, to j’ zpořiezené. I jest v svaté cierkvi pořád tento: Najprvé Kristus jest pán náš i kněz a všichnu plnú moc má nad námi ve všem. A zde jsa, volil dvanádcet apoštolóv, ješto kázali, uzdravovali,
