perníkóv, lektvaří bez velmi pilné potřeby v postě večer pojédati. Čteť sě v Králových knihách, ež, když král Saul zapověděl, aby ižádný nejedl, jeliž by přemohli své nepřátely, syn králóv nadjel med. Otekl konec té holi, ješto držal v ruce, v ten med a snědl. A inhed učil hněv boží, tak ež sě jedva s smrtí minul. A pakli j’ kto, ež sě nemóž postiti, jiných od postu neodtahuj, a proto něčím jiným to nahraď, ješto móž učiniti, což sě nepostí! A ktož sě postí, die svatý Pavel, nesuď těch, ještoť jedie! Svatý Řehoř, ež jměl někakú svú nemoc, nemohl sě postiti, ale čte sě o něm, ež velikú toho žalost jměl, ež u velikú sobotu, ješto i dietky sě postie, on sě nepostí. Čte sě také o jednom svatém biskupu, ež nemohl sě postiti, až jeden Veliký pátek po službě kázal sě na lodí vésti na jedno jezero a přikázal, ač by i chtěl, aby nikakež jeho k břehu nepřivezli, mieně, aby sě mušil ten den postiti. Když pak vschotěl, aby sě s ním přivezli k kraji, řka, ež nemóž býti bez jedenie, a oni nechtěli, jakž najprv byl jim přikázal, požehnav sě vystúpil z lodie, šel po vodě jako po zemi. Toť se j’ v Švábiech stalo, a Kunrát jmě bylo biskupu tomu. A město slove Konstantina, a tuť jest to veliké jezero, jakžť mi jest pravil odtud jeden.
Také běch řekl pověděti, které jest posty držeti najlép. Najlépť jest držeti posty od kostela přikázané: Tento póst, suché dny, vigiljie, křížové dny. A pátky z dobrého obyčeje máme držeti, abychom toho dne jměli utrpenie; neb toho dne trpěl za ny náš Pán Kristus, a také Adam a Eva toho dne snědli jablko zápovědné. I jest nám podobné toho dne jmieti v krmi utrpenie. V sobotu nejíme masa, že j’ ten den Kristus ležal mrtev. A někto nejedie v středu také masa, ež toho dne prodal Judáš Krista. Ktožť pak přikázané
