pokušenie od zlého ducha, to jsi všecko snesl pokorně, aby nás přivnadil k témuž. Potom jsi přišel k ovcem, ješto biechu zahynuly domu Izrahelova, aby božieho slova světlost zjevně kázal k osviecení všeho světa a nebeské královstvo zvěstuje všem, ktož chtěli slova tvého poslúchati, a divy jsi potvrdil kázanie svého a ukázal s’ moc božstvie svého nade všěmi těmi, ješto sě zle jměli, všem všecko darmo dávaje, což k jich zdraví slušalo, aby všecky získal sobě. Ale obtemnělo jest jich srdce, Hospodine, a zavrhli jsú za sě tvá slova; ani jsú chtěli znamenati těch všech divóv, což s’ jich činil mezi nimi, kromě jediné těch přešlechetných vítězóv, jichž jest málo bylo, ješto s’ ty je z tohoto světa vybral, aby divně skrze ně silné a vysoké přebojoval. A netolik jsú tvého dobrého děnie nevděčni byli, ale i haněli tě, pána nade všemi pány, a to vše, což jsú chtěli, nad tebú jsú učinili. Neb co jsú řekli, když jsi ty činil ty divy mezi nimi, jichž dřéve nečinil ižádný jiný? Řekli jsú: Nenie tento člověk od Boha; mocí kniežete ďábelského vymietá ďábly. Ďábla má v sobě; svodí zástupy; obžérce jest a opivce vína a přietel zjevných hřiešníkóv.
I co pláčeš, co vzdycháš, člověče, když trpíš protivná slova nevinně? Neslyšíš, co j’ pro tě nevinně protivných slov trpěl tvój Hospodin? A kdyžť sú hospodáře Belzebubem nazývali, velím viece čelednie jeho. I to i mnoho jiné hanby, a ež jsú tě několikrát chtěli kamenovati, dobrý Jezukriste, všecko s’ míle pro ny trpěl, a učinil s’ sě před nimi jako člověk, ješto neslyší a ješto nemá v svých ustech odmluvenie. Najposledy pak tvú nevinnú krev od tvého mlazšieho, věčného zatracenie syna, za třidceti peněz kúpili, aby svú duši smrtedlně zatratili bez všie potřěby.
