uklidnosti božie. Přišel, aby hřiechy odpustil, a pak pravieše: I kto z vás bude mě kárati hřiechem? Ten, ješto mohutností božstvie svého mohl hřiešníky spravedlivy učiniti, nepohrdal jest, aby pravým dolíčením podlé lidského rozumu ukázal, že j’ nebyl hřiešník. Ale to j’ velmě hrozné, ješto j’ řekl potom: Kto j’ od Boha, slova božie slyší; proto vy neslyšíte, že od Boha nejste. Otěžiž sebe každý, – poňavadž ten slova božie slyší, ktož jest od Boha, a ktož nenie od Boha, jeho slov slyšěti nemóž, – slyší li v uchu srdce svého slova božie, a rozuměj, odkud jest! Pravda velí žádati kraje nebeského, žádosti tělesné potlačiti, chvály tohoto světa krýti sě, cizieho nežádati, svého udieleti. Obmysliž to každý z vás, rozmohl li j’ sě tento hlas boží v jeho srdce uší, a poznaj, že od Boha jsi! Neb jsúť něteří, žeť božieho přikázanie i tělesnýma ušima slyšěti nechtie; jsú druzí, ješto uchem slyšie slovo božie, ale i jednú žádostí své mysli jeho nepochopie; jsú také něteří, ješto rádi slova božie slyšie, tak ež i pláčem žádost velikú ukáží, ale když pláč pomine, opěte sě navrátie k svéj nepravosti. Tiť jistě neslyšie slova božieho, poňavadž, uchem jeho poslúchajíc, neposlúchají jeho skutkem. A protož, milá bratřie, obyčěj života svého přěd očima své mysli postavte a dobře to obmysléc, anoť z ust pravdy vzní: Proto vy slova božieho neslyšíte, neb od Boha nejste, strachujte sě! Ale což jest pravda o zlých pověděla, oni sami to do sebe ukazují skutky svými. Neb tak die čtenie: Protož židé odpověděchu jemu a řkúce: Zdali mi nedieme právě, že jsi ty samaritán a jmáš v sobě běsa?
Ale slyšme, co j’ odpověděl Hospodin, uslyšav protiv sobě od nich uhaněnie také. Praví: Já běsa nemám, ale ctím Otce mého, a vy jste mne neuctili. Proto, že samaritán
