nevešli. Neb židé světským úmyslem jsú Synu božiemu smrt učinili bojiece sě, aby lid od nich neodstúpil a nešel po něm, bojiece sě, by své cti světské neztratili, by lacini nebyli lidem, a jako tak řkúc: My jsme slúpové všeho lidu, my jsme jazyk Písma, my živem všecky lidi. Necháme li tohoto, vešken lid odstúpí od nás a pójde po něm. Móžem také druhým činem řéci, ež jest svět zahubil našeho otce. Neb umřěl jest pro světské hřiechy, aby z nás hřiech již nekraloval. A ež praví svatý Jakub: Ktož chce přietel býti tohoto světa, ten bude boží nepřietel, pomysl každý, které hodnějšie: Coť najposlé příde dobra, budeš li přietel tohoto světa, co liť by z přietelstvie božieho dobra přišlo. Ačť Bóh dlúho trpí, své nepřátely čekaje, zdali by chtěli k milosti přijíti, silnýť jest. I ktoť bude jmieti pokoj protivě sě jemu? Nelzeť jest, byť sě nepřátelóm božím zvedlo dobře. Staneť sě pomsta nad světem i nad jeho milovníky, jako j’ prorokováno o Babylonu. A protož sbožný uteče z prostřědka Babylona, jakž moha, dále sě světského hluku. Sbožný bude z lidu božieho. Neb tak jest psáno: On svój lid spasí, a divně spasí; umra za ně, smrt jich zboří a z mrtvých vstana, opraví jich život. Daremníť naději k spasení jmají, ktožť lid jeho nechtie býti, radše jsú lid bláznovstvie světského v hrdosti, v závisti, v obžerstvie, v smilnéj žádosti, lid masopustní a vzteklého rozpuščenie. Ne ti, ješto jsú zde utěšeni v světskéj zlosti a u marnosti, budú Bohem utěšeni, ale ti, ješto zde truchlejí pořádně, jimž jest řekl Kristus: Svět sě bude radovati, ale vy truchleti budete, a v radost sě obrátí vaše truchlost. Ale těm, ješto sě bláznově veselé a radují s tiemto světem, řekl jest neskrytě: Běda vám, ješto sě smějete a svá zde máte utěšenie; neb lkáti