jest, že v nenávisti měli sú mě darmo. J15,26 Když pak přišel by utěšitel, kteréhož já pošli vám od otce mého, ducha pravdy, kterýž od otce pocházie, tenť svědečstvie vydávati bude o mně. J15,27 I vy svědečstvie vydávati budete, nebo od počátka se mnú ste.“

XVI.

J16,1 „Toto mluvil sem vám, abyšte nehoršili se. J16,2 Bez sboróv učinie vás. Ale přicházie hodina, a že každý, ktož zabíjie vás, domnievati se bude službu vzdáti bohu. J16,3 A toť učinie vám, nebo neznali sú otcě ani mne. J16,4 Ale toto mluvil sem vám, aby když přišla by hodina jich, rozpomenuli byšte se, že já řekl sem vám.“

J16,5 „Tohoto pak vám od počátka nepověděl sem, nebo s vámi biech. A již jdu k tomu, ktož mě poslal jest, a žádný z vás neotieže mne: Kam jdeš? J16,6 Ale že toto mluvil sem vám, smutek naplnil jest srdce vaše. J16,7 Ale já pravdu pravím vám, prospieváť vám, že já pójdu. Nebo ačť neotejdu, utěšitel nepřijde k vám. Pakliť otejdu, pošliť jeho k vám. J16,8 A když přišel by, tenť tresktati bude svět z hřiechu a z spravedlnosti a z súdu. J16,9 Z hřiechu zajisté, nebo nevěřili sú v mě. J16,10 Z spravedlnosti pak, nebo k otci jdu, a již neuzříte mne. J16,11 Z súdu pak, nebo knieže světa tohoto již súzen jest. J16,12 Ještě mnoho mám vám pověděti, ale nemóžete nésti nynie. J16,13 Když pak přišel by duch ten pravdy, naučíť vás každé pravdě, neboť nebude mluviti od sebe samého, ale což kolivěk uslyší, mluviti bude, a což přijištie jest, zvěstuje vám. J16,14 Tenť mě oslaví, neboť z mého vezme a zvěstujeť vám. J16,15 Všecko, což kolivěk má otec, mé jest. Protož řekl sem vám, žeť z mého vezme a zvěstuje vám.“

J16,16 „Maličko a již neuzříte mne a opět maličko a uzříte mě, neboť jdu k otci.“ J16,17 Tehda řekli sú z učedlníkóv jeho vespolek: „Co jest to, jenž die: Maličko a neuzříte mne a opět maličko a uzříte mě, neboť jdu k otci?“ J16,18 Protož vecechu: „Co jest to, jenž die nám: Maličko? Nevieme, co mluví.“ J16,19 Poznal jest pak Ježíš, že chtiechu jeho otázati, i řekl jest jim: „O tom tiežete mezi sebú, že řekl sem vám: Maličko a již neuzříte mne a opět maličko a uzříte mě? J16,20 Jistě, jistě pravím vám, že plakati a kvieliti budete vy, svět pak radovati se bude; ale vy mútiti sě budete, ale smutek váš obrátí se v radost. J16,21 Žena pak, když rodí, smutek má, nebo přišla jest hodina jejie. Když pak porodila jest dietě, již nepamatuje dávenie pro radost, nebo narodil sě jest člověk na svět. J16,22 I vy pak nynie zajisté smutek máte, opět pak uzřím vás a radovati se bude srdce vaše a radosti vašie žádný neotejme od vás. J16,23 A v tom dni mne neotiežete ničehož. Jistě, jistě pravím vám, ač co prosili byšte otcě ve jméno mé, dáť vám. J16,24 Až do nynie neprosili ste ničehož ve jméno mé. Proste a vezmete, aby radost vaše plná byla.“

J16,25 „Toto v příslovích mluvil sem vám. Přicházieť hodina, když již ne v příslovích mluviti budu vám, ale zjevně o otci mém zvěstuji vám. J16,26 V tom dni ve jméno mé prositi budete a nynie pravím vám, že já prositi budu otce o vás, J16,27 neboť sám otec miluje vás, nebo vy mě milovali ste a uvěřili ste, že od boha vyšel sem. J16,28 Vyšel sem od otce a přišel sem na svět. Opět opúštiem svět a jdu k otci.“ J16,29 Vecechu jemu učedlníci jeho: „Aj, již zjevně mluvíš a příslovie žádného nepovieš. J16,30 Již vieme, že vieš všecko a nenie potřebie tobě, aby kto tebe otázal. V tom věříme, že od boha vyšel si.“ J16,31 Odpovědě jim Ježíš: „Nynie věříte? J16,32 Aj, přicházie hodina, a již přišla jest, abyšte rozprchli se jeden každý do vlastnieho a mě samého ostavíte. A nejsem sám, nebo otec se mnú jest.“

XVII.

J16,33 „Toto mluvil sem vám, abyšte ve mně pokoj měli. Na světě dávenie budete mieti, ale dóvěřte, že já přemohl sem svět.“ J17,1 Toto mluvil jest Ježíš, a pozdvih očí v nebe, vece: „Otče, přišla jest hodina, oslav syna tvého, ať syn tvój oslaví tě. J17,2 Jakožto dal si jemu moc všelikého těla, aby všecko, což dal si jemu, dal by jim