Bible mikulovská, Janovo evangelium

Moravská zemská knihovna (Brno, Česko), sign. Mk 1, ff. 493r–504v. Editoři Sedláčková, Anna (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

[Generovaný obsah]

lid zahynul by.“ J11,51 Toho pak od sebe samého neřekl jest, ale když bieše biskupem léta toho, prorokoval jest, že Ježíš mějieše umřieti za lid, J11,52 a netoliko za lid, ale aby syny božie, kteříž biechu rozptýleni, shromaždil v jedno. J11,53 Od toho pak dne myslili sú zabiti jeho.

J11,54 Ježíš pak již ne zjevně chodieše u Židóv, ale odšel jest do krajiny podlé púště, do města, kteréž slove Effrem, a tu bydléše s učedlníky svými. J11,55 Blízko pak bieše přejitie židovské. A vstúpili jsú mnozí do Jeruzaléma z krajiny před přejitím, aby posvětili sebe. J11,56 Hledáchu pak Ježíše a rozmlúváchu vespolek, v chrámě stojiece: „Co mníte, že nepřišel jest ke dni svátečniemu?“ Nebo dali biechu biskupové a zákonníci přikázanie, aby ač kto poznal by, kde byl by, ukázal by, aby polapili jeho.

XII.

J12,1 Tehda Ježíš před šesti dni přejitie přišel jest do Betanie, kdež bieše Lazar umřel, kteréhož vzkřiesil jest Ježíš. J12,2 Učinili jsú pak jemu večeři tu a Marta přisluhováše, ale Lazar bieše jeden z sedících s ním. J12,3 Tehda Maria vzala jest libru masti nardu čistého, drahého a zmazala jest nohy jeho a vytřela jest vlasy svými nohy jeho. A dóm naplněn jest z vóně masti. J12,4 Tehda vece jeden z učedlníkóv jeho, Judáš Škariotóv, kterýž mějieše jeho zraditi: J12,5 „Proč tato mast neprodává se za tři sta peněz a nenie dána chudým?“ J12,6 Řekl jest pak to, ne že o chudých příslušieše k němu, ale že zloděj bieše a pytlíky maje a to, což vkládáno bieše, nosieše. J12,7 Tehda vece Ježíš: „Nechajtež jie, ať ke dni pohřebu mého schová ji. J12,8 Nebo chudé vždycky máte s vámi, ale mne ne vždycky mieti budete.“ J12,9 Tehda poznal jest zástup mnohý z Židóv, že tu byl by, a přišli sú ne pro Ježíše toliko, ale aby Lazara viděli, kteréhož vzkřiesil jest z mrtvých.

J12,10 Myslili sú pak kniežata kněžská, aby i Lazara zabili, J12,11 nebo mnozí pro něho odcháziechu z Židóv a věřiechu v Ježíše. J12,12 Nazajtřie pak zástup mnohý, kterýž sšel bieše se ke dni svátečniemu, když uslyšeli biechu, že přicházie Ježíš do Jeruzaléma, J12,13 vzali sú větvie palmové a vyšli sú vstřieci jemu a voláchu: „Spas nás, dobrořečený, kterýž přišel jest ve jméno páně, král izrahelský!“ J12,14 I nalezl jest Ježíš oslíka a vsědl jest na něho, jakož psáno jest: J12,15 Neroď báti se, dcero sionská, aj, král tvój přicházie, sedě na oslátku osličiem. J12,16 Toho nepoznali sú učedlníci jeho prvé, ale když oslaven jest Ježíš, rozpomenuli sú se, že to bieše psáno o něm a to učinili sú jemu. J12,17 Svědečstvie pak vydáváše zástup, kterýž bieše s ním, když Lazara volal jest z hrobu a vzkřiesil jest jeho z mrtvých. J12,18 Protož i vstřieci přišel jest jemu zástup, nebo slyšeli biechu jeho učiniti to znamenie. J12,19 Tehda zákonníci řekli sú k sobě samým: „Vidíte, že nic neprospieváme? Aj, svět vešken po něm odšel jest.“

J12,20 Biechu pak pohané někteří z těch, kteříž vstúpili biechu, aby klaněli se v den sváteční. J12,21 Protož ti přistúpili sú k Filipovi, kterýž bieše od Bethsaidy galilejské, a prosiechu jeho řkúce: „Pane, chceme Ježíše viděti.“ J12,22 Přišel jest Filip a pověděl jest Ondřejovi. Ondřej opět a Filip řekli sú Ježíšovi. J12,23 Ježíš pak odpověděl jest jim řka: „Přišla jest hodina, aby oslaven byl syn člověka. J12,24 Jistě, jistě pravím vám, leč zrno obilné, padna v zemi, umřelo by, J12,25 toť samo zóstává. Když pak umrtveno bylo by, mnohý užitek přinášie. Ktož miluje duši svú, ztratí ji, a ktož nenávidí duše své na tomto světě, v život věčný ostřiehá jie. J12,26 Ač kto mně přisluhuje, mě následuj, a kdež já sem, tuť i přisluhač mój bude. Ač kto mně přisluhoval by, poctí jeho otec mój. J12,27 Nynie duše má zamúcena jest. A co diem? Otče, spas mě z této hodiny? Ale proto přišel sem v hodinu tuto. J12,28 Otče, oslav jméno tvé.“ Tehda přišel jest hlas z nebe řka: „I oslavil sem, i ještě oslavím.“ J12,29 Zástup pak, kterýž stojieše a slyšieše, vece: „Hrom stal se jest.“ Jiní vecechu: „Anjel jemu mluvil jest.“ J12,30 Odpovědě Ježíš a vece: „Ne pro mě hlas tento přišel jest, ale pro vás. J12,31 Nynie súd jest světa, nynie knieže světa tohoto vyvržen bude ven. J12,32 A já, když povýšen

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 4 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).