nedal jest jemu. J19,10 Tehda vece jemu Pilát: „Mně nemluvíš? Nevieš, že moc mám ukřižovati tě a moc mám pustiti tě?“ J19,11 Odpovědě Ježíš: „Neměl by moci proti mně nižádné, leč bylo by dáno tobě shóry. Protož ktož vydal jest mě tobě, větší hřiech má.“ J19,12 A odtud hledáše Pilát pustiti jeho. Židé pak voláchu řkúce: „Ač tohoto pustíš, nebudeš přietel ciesařóv. Nebo každý, kto se králem činí, odpoviedá ciesařovi.“
J19,13 Tehda Pilát, když uslyšal bieše tyto řeči, vyvedl jest ven Ježíše a sědl jest na stolici na miestě, jenž slove súdné, židovsky pak Golgatha. J19,14 Bieše pak pátek před přejitím, hodiny jakožto šesté. I vece Židóm: „Aj, král váš!“ J19,15 Oni pak voláchu řkúce: „Vezmi, vezmi, ukřižuj jeho!“ Vece jim Pilát: „Krále vašeho ukřižuji?“ Odpověděli sú biskupové: „Nemáme krále, jediné ciesaře.“ J19,16 Tehda pak vydal jest jim jeho, aby ukřižován byl. Přijali sú pak Ježíše a vyvedli sú.
J19,17 A nesa sobě kříž, vyšel jest na to, jenž slove Lebné miesto, židovsky Golgatha, J19,18 kdež jeho ukřižovali sú a s ním jiná dva zde i onde, prostřednieho pak Ježíše. J19,19 Napsal jest pak i nápis Pilát a položil jest na kříž. Bieše pak psáno: Ježíš Nazaretský, král židovský. J19,20 Tehda ten nápis mnozí čtli sú z Židóv, nebo blízko města bieše miesto, kdež ukřižován jest Ježíš. A bieše psáno židovsky, řecky a latině. J19,21 Tehda vecechu Pilátovi biskupové židovští: „Neroď psáti: Král židovský, ale že on řekl jest: Král sem židovský.“ J19,22 Odpovědě Pilát: „Což psal sem, psal sem.“ J19,23 Tehda rytieři, když ukřižováchu jeho, vzali sú rúcha jeho (a učinili sú čtyři strany, každému rytieři stranu) a sukni. Bieše pak sukně nesšitá, shóry setkaná přese všeckno. J19,24 Protož řekli sú vespolek: „Nerozděrujme jie, ale losujme o ni, čie byla by.“ Aby písmo naplněno bylo řka: Dělili sú rúcha má sobě a na rúcho mé pustili sú los.“ A rytieři zajisté to učinili sú.
J19,25 Stojiechu pak podlé kříže Ježíšova máti jeho a sestra mateře jeho, Maria Kleofova a Maria Magdalena. J19,26 Tehda když uzřel bieše Ježíš máteř a učedlníka, kteréhož milováše, vece: „Ženo, aj, syn tvój!“ J19,27 A potom vece učedlníkovi: „Aj, máti tvá!“ A z té hodiny vzal jest ji učedlník do svého. J19,28 Potom věda Ježíš, že již všecko dokonáno jest, aby dokonalo sě písmo, vece: „Žiežním.“ J19,29 Osudie pak postavené bieše, plné octa. Oni pak hubu plnú octa yzopem obloživše, podali sú ustóm jeho. J19,30 Když pak přijal bieše ocet Ježíš, vece: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavy, pustil jest duch.
J19,31 Tehda Židé (že pátek bieše), aby neostala na kříži těla v sobotu (nebo bieše veliký den ten sváteční), prosili sú Piláta, aby zlámány byly jich kosti a sňati byli by. J19,32 Protož přišli sú rytieři a prvnieho zajisté zlámali sú kosti i druhého, kterýž ukřižován bieše s ním. J19,33 K Ježíšovi pak když přišli biechu, když uzřeli sú jeho již mrtvého, nezlámali sú jeho kosti, J19,34 ale jeden z rytieřóv kopím bok jeho otevřel jest a ihned vyšla jest krev a voda. J19,35 A ktož viděl jest, svědečstvie vydal jest a svědečstvie jeho pravé jest. A tenť vie, žeť pravé praví, abyšte i vy věřili. J19,36 Stalo se jest toto, aby písmo naplnilo se: Kosti nezlámáte z něho. J19,37 A opět jiné písmo die: Uzřie, v koho probodli sú.
J19,38 Potom pak prosil jest Piláta Jozef od Arimatie (protože bieše učedlník Ježíšóv, ale tajný pro bázeň židovskú), aby sňal tělo Ježíšovo. I odpustil jest Pilát. Protož přišel jest a sňal jest tělo Ježíšovo. J19,39 Přišel jest pak i Nikodemus, kterýž přišel bieše k Ježíšovi v noci najprvé, nesa smiešenie myrry a aloes, jakožto liber sto. J19,40 Tehda vzali sú tělo Ježíšovo a uvázali sú je prostěradly s vonnostmi, jakožto obyčej jest Židóm pohrabávati. J19,41 Bieše pak na miestě, kdež ukřižován jest, zahrada a v zahradě hrob nový, v němž ještě žádný položen nebieše. J19,42 Protož tu pro pátek židovský, nebo blízko bieše hrob, položili sú Ježíše.
XX.
J20,1 První pak po sobotě Maria Magdalena přišla jest ráno, když ještě tmy biechu, k hrobu a uzřela jest kámen vzdvižený od hrobu. J20,2 Běžala jest a přišla jest
