samého.“ J14,22 Vece jemu Judas, ne ten Škariotóv: „Pane, co stalo se jest, že tě samého nám zjeviti máš, a ne světu?“ J14,23 Odpovědě Ježíš a vece jemu: „Ač kto miluje mě, řeč mú zachová a otec mój milovati bude jeho a k němu přijdeme a přiebytek u něho učiníme. J14,24 Ktož nemiluje mne, řečí mých nezachovává. A řeč, kterúž slyšeli ste, nenie má, ale toho, kterýž poslal jest mě, otcova. J14,25 Toto mluvil sem vám, u vás bydle. J14,26 Utěšitel pak duch svatý, kteréhož pošle otec ve jméno mé, tenť naučí vás všemu a vnukne vám všecko, což kolivěk pověděl bych vám.“

J14,27 „Pokoj ostavuji vám, pokoj mój dávám vám. Ne jakožto svět dává, já dávám vám. Nezamucuj se srdce vaše ani strachuj se. J14,28 Slyšeli ste, že já řekl sem vám: Jdu a přicháziem k vám. Byšte milovali mě, radovali byšte se zajisté, že jdu k otci, nebo otec větší mne jest. J14,29 A nynie pověděl sem vám, prvé nežli stalo by se, aby když stalo by se, uvěřili byšte. J14,30 Již nemnoho mluviti budu s vámi, nebo přišel jest knieže světa tohoto, a na mně nemá ničehož. J14,31 Ale aby poznal svět, že miluji otce, a jakožto přikázanie dal jest mně otec, tak činím. Vstaňte, poďte odtudto.“

J15,1 „Já sem rév pravý a otec mój kopáč jest. J15,2 Každú ratolest, ve mně nenesúci užitka, vezme ji, a každú, kteráž nese užitek, očistí ji, aby užitku viece přinesla. J15,3 Již vy čistí ste pro řeč, kterúž mluvil sem vám. J15,4 Zóstávajte ve mně a já v vás. Jakožto ratolest nemóže činiti užitku od sebe sama, leč zóstala by v révu, též i vy, leč zóstali byšte ve mně.“

XV.

J15,5 „Já sem rév, vy ratolesti. Ktož zóstává ve mně a já v něm, tenť nese užitek mnohý. Nebo beze mne nic nemóžete učiniti. J15,6 Ač kto ve mně nezóstal by, vyvržen bude ven jakožto ratolest a uvadne a sberú jeho a do ohně uvrhú jeho a hoří. J15,7 Ač zóstali byšte ve mně a slova má v vás zóstala by, což kolivěk chtěli byšte, prositi budete a staneť se vám. J15,8 V tom oslaven jest otec mój, abyšte užitek přinesli a učiněni byli byšte moji učedlníci.“

J15,9 „Jakožto miloval jest mě otec, i já miloval sem vás. Zóstávajte v milování mém. J15,10 Když přikázanie má zachovali byšte, zóstanete v milování mém, jakožto i já zachoval sem přikázanie otcě mého a zóstanu v jeho milování. J15,11 To mluvil sem vám, aby radost má byla v vás a radost vaše naplnila by se. J15,12 Totoť jest přikázanie mé, abyšte milovali se vespolek, jakožto já miloval sem vás. J15,13 Většieho tohoto milovánie žádný nemá, nežli aby duši svú položil kto za přátely své. J15,14 Vy přietelé moji ste, ač učinili byšte, což přikazuji vám. J15,15 Již nediem vás slúh, nebo sluha nevie, co činil by pán jeho. Vás pak řekl sem přátely, nebo všecko, což kolivěk slyšel sem od otce mého, známo učinil sem vám. J15,16 Ne vy vyvolili ste mne, ale já vás vyvolil sem a položil sem vás, abyšte šli a užitek přinesli byšte a užitek váš zóstal by, aby což kolivěk prosili byšte otcě ve jméno mé, dal by vám. J15,17 Toť přikazuji vám, abyšte milovali se vespolek.“

J15,18 „Ač svět vás nenávidí, vězte, žeť prvnieho vás mne v nenávisti měl jest. J15,19 Byšte z světa byli, svět, což jeho bieše, miloval by. Ale že z světa nejste, ale já vyvolil sem vás z světa, protož nenávidí vás svět. J15,20 Pamatujte řeči mé, kteréž já pověděl sem vám: Nenieť sluha větší pána svého. Když mě pudili sú, i vás puditi budú. Když řeči mé zachovali sú, i vašeť zachovají. J15,21 Ale toto všecko učinie vám pro jméno mé, nebo nevědie toho, ktož poslal jest mě. J15,22 Bych nebyl přišel a nemluvil bych, hřiechu neměli by, nynieť pak výmluvy nemají z hřiechu svého. J15,23 Ktož mne nenávidí, i otce mého nenávidí. J15,24 Bych skutkóv nečinil v nich, kterýchž žádný jiný nečinil jest, hřiechu neměli by. Nynie pak i viděli sú, a nenáviděli sú mne i otce mého, J15,25 ale aby naplněna byla řeč, kteráž v zákoně jich psána