pustili sú siet a již nemožiechu jie táhnúti pro množstvie ryb. J21,7 Vece pak učedlník ten, kteréhož milováše Ježíš, Petrovi: „Pán jest.“ Šimon Petr, když uslyšel bieše, že pán jest, sukní podpásal jest se (nebo bieše náh) a pustil jest se v moře. J21,8 Jiní pak učedlníci plavením přišli sú (nebo nedaleko bieše od země, ale jakožto loktóv dvě stě), táhnúce sieť ryb. J21,9 Když pak sstúpili sú na zemi, uzřeli sú řeřevici položenu a rybu vloženu a chléb. J21,10 Vece jim Ježíš: „Přineste ryb, kteréž lovili ste nynie.“ J21,11 Vstúpil jest Šimon Petr a vytáhl jest siet na zemi, plnú velikých ryb, sto padesát tři. A když tolikeré biechu, nenie rozedřěna siet. J21,12 Vece jim Ježíš: „Poďte, obědujte.“ A nižádný nesmějieše sedících otázati jeho: „Ty kto jsi?“, vědúce, že pán jest. J21,13 I přišel jest Ježíš a vzal jest chléb a dáváše jim, i rybu též. J21,14 To již třetie zjeven jest Ježíš učedlníkóm svým, když vstal bieše z mrtvých.

J21,15 Když pak obědovali biechu, vece Šimonovi Petrovi Ježíš: „Šimone Janóv, miluješ li mě viece těchto?“ Vece jemu: „Také, pane, ty vieš, žeť miluji tě.“ Vece jemu: „Pasiž berany mé.“ J21,16 Vece jemu opět: „Šimone Janóv, miluješ li mě?“ Vece jemu: „Také, pane, ty vieš, žeť miluji tě.“ Vece jemu: „Pasiž berany mé.“ J21,17 Vece jemu třetie: „Šimone Janóv, miluješ li mě?“ Zamútil jest sě Petr, že řekl jest jemu třetie: „Miluješ li mě?“, a vece jemu: „Pane, ty všecko vieš, ty vieš, žeť miluji tě.“ Vece jemu: „Pasiž ovce mé. J21,18 Jistě, jistě pravím tobě, když byl si mladší, opasoval si se a chodil si, kdež chtěl si. Když pak staráš se, ztiehneš ruce tvoji a jiný tě opáše a povede tě, kamž ty nechceš.“ J21,19 To pak řekl jest znamenaje, kterú smrtí oslaviti měl by boha. A když to řekl bieše, vece jemu: „Následuj mne.“

J21,20 Obrátiv se Petr, uzřel jest toho učedlníka, kteréhož milováše Ježíš, následujícieho se, kterýž vzpolehl jest na večeři na prsech jeho a řekl jest jemu: „Pane, kto jest, jenž zradí tě?“ J21,21 Tohokdyž uzřel bieše Petr, řekl jest k Ježíšovi: „Pane, tento pak co?“ J21,22 Vece jemu Ježíš: „Tak jeho chci ostaviti, doniž nepřijdu, co k tobě? Ty mě následuj.“ J21,23 Tehda vyšla jest řeč tato mezi bratřími, že učedlník ten neumierá. A neřekl jest Ježíš: „Neumierá,“ ale: „Tak jeho chci ostaviti, doniž nepřijdu, co k tobě?“ J21,24 Toť jest učedlník ten, jenž svědečstvie vydává o těchto a popsal jest tyto, a vieme, že pravé jest svědečstvie jeho. J21,25 Jsúť pak i jiná mnohá, kteráž činil jest Ježíš, znamenie, kteráž by psána byla přese všecko, aniž tento mním svět přijieti ty, kteréž psány mají býti, knihy.