1345 jej postavil a do něho křižovníky uvedel. Klášter ten stál až zase do roku 1424, kdež od sirotkův vojska Žižkovského byl vypálen. Viktorín, otec Jiříka Poděbradského, byl dobře seznámen se Šiškou neb tak nazvaným Janem z Trociva. U Kostelce labského, když se Žiškou bylo velice zle a i snad na hlavu mohl býti potlučen, přitáhel Viktorín s lidem svým a jemu s toho pomohel. Žiška za to dobrodiní zapřisáhl se jemu, že jeho Poděbradům škoditi nebude. Však ale po jeho smrti ti tak nazvaní sirotci žádali jej, aby s nimi na Moravané táhel, čehož dyž jim odepřel, tehdy oblehli zámek poděbradský a více k vystavení nepřišel.
§ 12.
Tehdáž když se kostel poděbradský stavěl, totiž v roku 1314, byli vyhlazeni templářové docela a jejich rezidenc neb zámek připadel králi Janovi Lucemburskýmu. A když některé okolní vesnice byly k němu přikoupené, byly Poděbrady konečně v roku 1415 pánu Viktorínovi rytíři s Kunštátu a bratru jeho Bočkovi odprodané. A v tom samém zámku v roku 1420 dne čtvrtého máje jse Jiřík potom i král český narodil, a proto se také Jiřík s Kunštátu a Poděbrad psává.
Ten Boček byl právě v čas pádu sirotkův sem na Poděbrady v témž zámku prvně uzavřen, tak sice, že oni celé dva měsíce nemohli jeho se zmocniti. Měl také na věži zámecké jedno dělo tak nazvané švihovka, kterýžto jim veliké škody činilo. A když tu ničeho zříditi
