lid zde na lese Fiderholci jse osazuje a jemu podezdřelý jest. Král Přemysel ihned nařídil, aby Joakim Strašínský toho vyšetřil. Ten tedy přijeda se svými dvorními společníkami, kteréž „černíky“ jmenoval, tam na Fiderholec, však ale vpadel do rukouch ošemetné dívky, kteráž se Irena neb Irenka jmenovala. Tu on zamiloval sobě, celé té společnosti loupežnické za vůdce se postavil. A tak dalece se zběř ta rošířila, že i také díl jeden až pod město Libici dosahoval. Jiní zase měli peleš na vrchu tak nazvaném Radimovka, kdež až posavade blíže městečka Pyšely skrejše pod zemí k spatření býti mohou. Pak založil místo, kde loupežníky svoje vyplácel, daje jemu jméno „Zdebrad“, a nyní „Zděbrad“ jse píše. Rybářové na Karmeli a bobrolabcové na Sychrově také s nimi se spalčili, a když k výplatě přicházelo, zvali se tímto heslem: „poď brát“ aneb „poďte brát“. Když pak konečně v roku 1224 byli od krále a jeho vojska tu na lese Fiderholci překvapeni a s velikým křikem vymordováni, hrad jejich také vypálen, utekel on Joakim do vsi Velkých Bolic blíže svého Strašína, kdež měl soukromý sklep. A vida, že i také tvrz jeho Strašín plamenem hoří, by tedy živý do rukouch vojska královského nepřišel, se v témž sklepě oběsil. Jako loupežník na Fiderholci dal sobě jméno Jenek Řape.
Z těch pak, jenž byli ze Sychrova, byli čtyři na silnici královské na kůl vraženi. Ta silnice byla od Sadský k Libici, kdež mimojdoucí se takto jen posmívali: „Toto jsou
