Minyde, Matěj: Příběhy Poděbrad

Polabské muzeum (Poděbrady, Česko), sign. H 19.182, 57 f. Editor Timofejev, Dmitrij. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

Ves Šlotava.

Jan Lucemburský s toho chledu, že prinzeznu Alžbětu oni měšťané tak vlastensky zastali, dal jim Nymburským, však později, až sice v roku 1323, takové obdarování neb majestát, který zde v knihách poděbradských zcela zaznamenaný se nachází, že právo míti mají: 1. Mimo Poděbrad na jednu míli vůkol žádného řemeslníka trpěti, lež by dobrovolně chtěli. 2. Hranitce jejich stahovati ob noc ku hrádku a dále za mostem mají míti svobodných polí pod 400 strychů zemi až pod hrad kostomlatský. 3. Pro jejich potřebu stavení les Konopníci.

Od tom lese Konopníce ani od těch polích nyní žádný nic neví.

Však ale mladý Tobolář byl předveten před krále i královnu a toto jemu praveno: „Ty i potomci tvoji ať jsou pro věčné časy končelemi v Nymburce, ty pak, poněvadž otec tvůj zemřel, daruji tobě čtři lány země vedle Buděměřitc. Tu sobě vystavíš svobodný dvůr, však ale se všimi Poděbradskými vždy se spravovati budeš“. Královna pak zňala z chlavy jeden díl jejího šlojíře a pravila k němu takto: „Vezmi tento šlojíř na památku, od něho dej dvoru tvému jméno Šlotava“. Tomu mne poučil Vavák milčický, který pravil, že tak ten úpis životně v Nymburce četl a pan Pinkas z Krumlova jej opisu posavade má.

Ves Buděměřic.

V skladopisu kapitole olomoucké jest upsáno takto: „Buděmír děkan náš, pečliv sa o to, aby s povolením králův českých bylo založeno biskupství na Olomouci, bydlel v Čechách mezi Libicí a Nymburkem, kdež sobě místečko ustavěl skrze celých osum let, a když toho šťastně dovědel, každý za to měl, že on snad po té hodnosti sám dychtí. On ale odepřel tomu, právě že ne pro sebe, ale pro toho, kdo by sobě tu hodnost opravdově zasloužil, se vynasnažoval“. To místečko, kde ta tvrz jeho stála, nachází se nyní pod stodolou sedláka Javůrka a tam jest kamení veliké množství. V knihách poděbradských, a sice v urbáři od roku 1552 jest upsáno takto: „V Buděměřicích jest kostel sv. Prokopa nyní schořen, ten má mnoho rolí a luk, které k tomu záduší patřejí, a poněvadž nymburčané se k tomu hlásejí, techdy jest to v soudu“.

Ves Rašovice.

Když Němci na Nymburg přišli a jej více nežli Čehové opanovali, tehdy Jindřich Koritanský zanechal tudy jednoho muže, by vzniknout mochoucí různice krotil. Ten ale měl svoji přísloví: „Raš, raš,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).