A pan hejtman upsal: „On nám také zajal naše vozy, když jely pro ryby“.
V tom místě, kde ten špitál stál, bylo v roku 1786 kopáno a nalezena jest tam skřitedlnice cínová, která po dnešní den v kostele nymburském stojí, a na ní nápis latinský tento, tož v češtině kladu: „V roku 1421 slita jest tato studnice vody živé“.
V knihách poděbradských jest zaznamenáno, že kdokoliv do Nymburka z Poděbrad přišel, každý od nich jakožto od ožralců byl ubit. A přísloví zešlo, kdo se dobře opíti chtěl, tehdy pravil: „Dnes po nymbursku“.
Poněvadž nechci příběhů a času let protrhnouti, tedy připomenu ještě toto, že ještě až do roku 1550 žádný v Nymburce nesměl ženské osoby bez povolení hejtmana poděbradského na hrdlo trestati. Zápis jest takto: „Léta Páně 1562. přivedené byly mně dvě šenkýřky z Nymburka, totiž Dorota a Voršilka, souce obvíněni, že se podle zákona Božího nechovají, i usouzeno jim takto: Poněvadž obě dvě mladé jsou, ponejprv jim toto odpouštím, kdyby to ale bylo podruché, nechám jim dáti u planíře pardus a katem cejch vypáliti, po smrti ale bez všecké milosti katům utopiti“.
Nyní město Nymburg mělo pokoj až do roku 1635, když Sachsové pod vůdcem jejich Arenheim Nymburg překvapili a vzláště v kostele schromážděné věřící spolu i [s]text doplněný editorem celým městem vymordovali a vypálili, kromě těch osob ženských, které, jak zapsáno jest, pod vodní kašnu se ukryly.
