mimo zámku všecko až do vinic i s platy a oheň tam zastavil se na kostelním předměstí na stodole pana Buriana Peka, kterážto stodola nyní panu Pekovi náleží.
Až podtud dohází můj spis s pamětí těch, které sem v knihách vyhledati mohl. Byla sice také v domě radním jistá kniha jménem Kniha důkazů neb svědomí, v které zajisté velmi mnoho pamětihodného zaznamenáno býti muselo, poněvadž knihy zápisů starých na tu samou často a zhusta se odvolávají. To ale tato roku 1806. docela k stracení přišla.
A tak nyní obrátíme se k vypravování jinších rozličných pamětí jak zámku, tak i města Poděbrad, které jsme prvé pro uvarování dlouhostí a potahů upustiti museli.
O hradu pána Villíma z Choustníku a pána Berneka z Nidy.
Ten hrad stál na tom místě, kde nyní dům pana Vorežníkův, perve Smetanovský, stojí. V zahradě jest posavade kopec a zajisté v něm mnoho zasypaných zdí by se nalézti muselo. Byl obehnán vodou a valmi, kterážto voda těmi místy pod měský pivovar a panskou šatlavu odpadávala. Přes tu vodu k straně půlnoční byl od téhož hradu čelední dvůr založen, k němužto se po mostě chodilo.
Že
