vstav stál jest. L6,9 I vece k nim Ježíš: „Tiežiť vás, slušie li v soboty dobře činiti, čili zle, duši spasiti, čili zatratiti?“ L6,10 A obezřev všecky, vece člověku: „Ztiehni ruku svú!“ I ztáhl jest a navrácena jest k zdraví ruka jeho. L6,11 Oni pak naplněni sú nemúdrostí a mluvili vespolek, co by učinili Ježíšovi.
L6,12 I stalo se jest v těch dnech, vyšel jest na huoru, aby se modlil, a bieše přes noc trvaje na modlitbě boží. L6,13 A když byl den, povolal učedlníkuov svých a vyvolil z nich dvanátcte, kteréž i apoštoly nazval: L6,14 Šimona, jemuž dal jméno Petr, a Ondřeje, bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje, L6,15 Matúše a Tomáše, Jakuba Alfeova a Šimona, jenž slove Zelotes, L6,16 Judu Jakubova a Jidáše Škariotského, jenž byl zrádce. L6,17 A sstúpiv s nimi s hory, stál na miestě polniem a zástup učedlníkuov jeho a množstvie veliké lidu ze všeho Židovstva i z Jeruzaléma i z zámoří i z Tyru i Sidonu, L6,18 kteříž byli přišli, aby jej slyšali a uzdraveni byli od neduhóv svých. A kteříž trápeni byli od duchuov nečistých, uzdraveni bývali. L6,19 Vešken také zástup hledal se ho dotknúti, neb moc z něho vycházela a uzdravovala všecky.
L6,20 A on pozdvih očí na učedlníky své, pravieše: „Blahoslavení chudí, neb vaše jest královstvie božie. L6,21 Blahoslavení, kteříž nynie lačníte, neb nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nynie pláčete, neb se smieti budete. L6,22 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budú lidé a když vyženú vás a zhyzdie a vyvrhú jméno vaše jakožto zlé pro syna člověka. L6,23 Radujte se v ten den a veselte se, neb aj, odplata vaše mnoháť jest v nebi. Neb též činívali prorokóm otcové jich. L6,24 Ale však běda vám bohatým, ješto máte zde utěšenie své. L6,25 Běda vám, kteří ste nasyceni, neb lačněti budete. Běda vám, kteří se nynie smějete, neb kvieliti a plakati budete. L6,26 Běda vám, když chváliti vás budú lidé všickni, neb též také činívali sú falešným prorokóm otcové jich.“
L6,27 „Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidie. L6,28 Dobrořečte těm, ješto vám zlořečí, a modlte se za ty, ješto vám bezprávie činie. L6,29 A udeří li tě kto v líce jedno, nasaď jemu i druhého. A tomu, ktožť otjímá tobě plášť, také i sukně nebraň. L6,30 Každému pak, ktož tebe prosí, daj, a kto béře, což tvého jest, zase nežádaj. L6,31 A jakž chcete, aby vám činili lidé, i vy jim též čiňte. L6,32 Milujete li také ty, kteříž vás milují, která vám jest odplata? Neb i hřiešníci milují ty, kteříž je milují. L6,33 A budete li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, která vám jest milost? Neb zajisté i hříšníci to činí. L6,34 A budete li pójčovati těm, od kterýchž se nadějete vzieti, která vám jest milost? Však i hřiešníci hřiešníkóm pójčují, aby tolikéž zase vzali. L6,35 Protož vy milujte nepřátely své a dobře čiňte jim a pójčujte sobě, nic se odtud nenadějíce, a bude odplata vaše mnohá a budete synové Najvyššieho, neb on dobrotivý jest k nevděčným i ke zlým. L6,36 Protož buďte milosrdní, jako i otec váš milosrdný jest.“
L6,37 „Neroďte súditi a nebudete súzeni. Nechtějte potupovati a nebudete potupeni. Odpúštějte a budeť vám odpuštěno. L6,38 Dávajte a budeť vám dáno, mieru dobrú a plnú a natlačenú a vrchovitú dadieť v záhubie vaše. Túž zajisté měrú, kterúž měřiti budete, budeť vám otměřeno.“ L6,39 Pověděl jim také i podobenstvie: „Zdali muož slepý slepého vésti? Však oba do jámy upadneta. L6,40 Nenieť učedlník nad mistra, ale dokonalýť každý bude, bude liť jako mistr jeho. L6,41 Co pak vidíš mrvu v oku bratra svého, ale [břevna]text doplněný editorem[96]břevna] trabem lat., kteréž jest v oku tvém, neznamenáš? L6,42 A kterak muožeš řéci bratru svému: Bratře, nechaj, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, a sám v oku svém břevna nevidíš? Pokrytče, vyvrz najprvé břevno z oka svého a tehdy prozříš, aby vyňal mrvu z oka bratra tvého. L6,43 Neboť nenie dřevo dobré, kteréž činí ovoce zlé, ani jest dřevo zlé, kteréž činí ovoce dobré. L6,44 Každé zajisté dřevo po ovoci svém bývá poznáno. Neb nezbierají s trnie fíkuov
