[59r]číslo strany rukopisuřiekali Achaz, k němužto Buoh promluvil a řka: „Pros sobě znamenie od tvého Hospodina.“ A když v své rozpači prositi nechtěl, tehda jest jemu otpověděno[gb]otpověděno] otpowieďeno: Aj toť, vám dávám znamenie, že tehdy vysvobozen bude lid z roboty asyrských násilníkóv, totižto zlých diáblóv, když dievka počne a porodí syna. A to se jest v této duostojné dievce vše naplnilo. Protož jí anjel hodně řekl: Požehnaná ty mezi ženami. Také praví mistr Jakub od svatého Viktora: Dobře řekl anjel, požehnaná ty mezi ženami, totižto nade všecky ženy, nebo s ty paní anjelská, mistryně apoštolská, naučedlnice všech patriarch i prorokuov, silná pokora všech svatých mučedlníkuov, veliká útěcha všech svatých zpovědlníkuov, příklad i zrcadlo všech svatých děvic. Ty si poklad, u Boha Otce na věky schovaná. Ty s schrána Ducha svatého. Ty s božie múdrost zvolená mátě. Ty s všeho nebeského královstvie slavná okrasa. Ty jsi všech svatých přepovýšená koruna, ty s všech hřiešných jediná naděje. Protož dobře řekl anjel: Požehnaná ty mezi ženami. A již tě budú nazývati blahoslavenú všeho světa národové na věky věkuov.
To neznámé poselstvie, nikdy neslýchané, dievka božie od anjela uslyšavši, zamútila se tak neznámému poselství, neb, jakožto praví mistr Albert Veliký, Matka božie umějieše vše Starého zákona Písmo, a protože nikdyž byla nenalezla v Písmě takého zvěstovánie ani kde bieše slýchala anjela mluviece, protož se tomu jako v úžesti divieci, mysléše, kteraké by to bylo zvěstovánie. A v tom múdrost zvláštnie Matky božie se znamenává, jakožto praví mistr Albert Veliký, že ne ihned anjelu odpověděla, ale prvé o tom zvěstování pomyslila, než k němu promluvila. A to jest proti mnohým dievkám drzomluvným, že neposlúchají múdrého Šalomúna, jenž praví: Ktož prvé řeči odpoviedá, než ji vyslyší, nemúdře činí. Tu také praví svatý Jeroným: Zamútila se, totiž užasla. Neb když uzřela anjela v člověčí tváři u velikém blesku a u veliké světlosti, jehožto bieše tiem činem dřieve nikdy nevídala, protož se té světlosti lekla. Jakožto praví evanjelista, a potom na to myslila, protož jí anjel ihned řekl: „Neboj se, Maria, totiž že vidíš tak v světlé tváři anjela božieho, ale raduj se protož[gc]protož] procž, neb jsi nalezla milost u Hospodina.“ Jako by řekl: To, cožť zvěstuji, nestaneť se přirozeným během, ale darem všemohúcieho Boha. Tu praví mistr Petr Ravenský: Co se, dievko svatá, bojíš, přijímajíc toho, jehožto se vešken svět bojí? Tu také praví svatý Augustin, že se lekáše děvka[gd]děvka] ďewka pro tak neslýchané anjelem promluvenie, proněžto jí ihned anjel řekl: „Neboj se, Maria, nalezla si milost u Hospodina. Nelekaj se, Matko božie, pro mé k tobě ohromné vstúpenie, neb sem já k tobě Bohem poslaný posel s tiem poselstvím, ať bych zvěstoval, že máš počieti syna, avšak
