[61r]číslo strany rukopisuřekl svatý David skrze Ducha svatého v svém proročství, divě se tak převysokým věcem, jichžto nižádný smysl rozumem osáhnúti nemuože, jediné pravú věrú věřiti. Pamět učinil divných svých účinkuov milosrdný a milostivý Hospodin, pokrm dal bojícím se sebe, které sú to divné nesnadnosti. O tom se všickni smyslové s rozumem hádají. Najprvé divie se tomu smyslové, kterým to činem muož býti, že pravé božie tělo muož býti okamženie v oplatce a s nebes nevycházeje. Neb nižádné tělo v jednu túž hodinu nemuož býti v rozličných miestech. K tomu rozum svaté viery odpoviedá a řka, že to muož býti, neb jakež hlas jednoho člověka promluvícieho muož slyšán býti v jednu hodinu v rozličných lidí uší, takež a velmi viece slovo Boha Otce v jednu túž hodinu jest v nebesiech a v svaté svátosti na oltáři. A to jest proto, jenž tu nepočíná býti, jako od jinud přijda, ale jeho svatého božstvie slovo mocí obrátí se z chlebné podstaty i bude pravé božie tělo, jakožto přirozeným činem u vajci počne se kuřátko ožívati i bude z vajce kuře od nikadž nepřišlé, ale tu se z vajce obraceje jakžto přirozeným činem. A někdy božím zázrakem povětřie se obrátí v oheň, od nikad nepřišed, ale tu se učiniv. Velmi výše svatá viera tomu věřiti muože, že jednu v túž hodinu pravý Bóh, z nebes se nehna, cele a právě jest v oplatce. Toho krásným podobenstvím svaté Písmo dovodí, že ten svatý otec Elizeus v jednu hodinu srdcem byl jest s svým mladším jménem Gezi, kdyžto jest vzal dary od Naamana Syrského, avšak sám jest jinde byl, a takež Kristus jinak jest v nebesiech a jinak jest v této svátosti. Avšak jakož cele tam, tak cele tuto v túž jednu hodinu.
Druhá jest nesnadnost, divie se smyslové, kterým to činem muož býti, by se tak veliké božie tělo, jakož jest na svatém kříži pnělo, tak u malém oplatce schrániti mohlo, neb tu jest tak celo, jakžto se jest z svaté královny narodilo a jakžto jest na svatém kříži pnělo. K tomu svatý rozum skrze podobenstvie odpoviedá a řka: Jakož malé oko velikú horu opatří, takež těla božieho velikost mocí svatého božstvie v malém se oplatce schrání. Ano to Buoh na světě často činí, že menší moc v přirození častokrát přemáhá větčí. K tomu podobně mluví múdrý Šalomuon a řka: Všecky řeky do moře tekú, avšak voda mořská vždy v jedněch miestech za jedno stojí. Takež božie moc muož to učiniti, že se božie tělo v malém oplatce schrání.
Třetí jest nesnadnost, divie se smyslové, kterým to činem býti muož, že muož býti která barva před vidomým člověkem, an jie viděti nemuože. K tomu odpoviedá skrze podobenstvie rozum svaté viery a řka: Jakož řeřátko v noci létaje svietí a ve dne se nesvietí, takežto muož býti, že vidíme býti bělost na oplatce, ale Syna božieho tu nevidíme. Neb což tu člověk vidí, toho tu nenie, a což nevidí, to tu jest. Bě[61v]číslo strany rukopisulost
