[60v]číslo strany rukopisuvšecky věci dobré, slavnějí se všemu světu stědře rozlévá. To muožem dobře z svatého Písma rozličně vybrati, že jest všemohúcí Hospodin svú bez smiery velikú dobrotu nade všechno dobré najslavnějí ukázal a všemu svému stvoření v známost dal. Najprvé svú dobrotu svatým anjeluom poznati dal, když jest svého svatého božstvie veleslavenstvie jim ukázal. V jehožto veleslavenství večná radost jest i zatvrzuje se na věky. Jakž to jest sám Ježíš ve Čtení svatého Jana řekl: Toť jest věčný život, aby tě poznali, věčného Boha, a jehož jsi poslal, Ježíše Krista. Druhé se dal poznati svatým otcuom patriarchám a prorokuom, s nimi dobrotivě mluvě a jim svého milého syna milosrdně slibuje poslati. Mezi nimižto řekl Abrahamovi: Z plemene tvého vyjde, jímžto požehnáni budú všickni národové zemští. A svatému Davidovi řekl skrze Ducha svatého: Z plodu břicha tvého posadím na stolici tvé. Třetie se nám i všemu budúciemu lidu dal poznati stědře, svú dobrotu nám vlévaje, své svaté tělo pro nás, hřiešné, smrti poddávaje, nám se v svaté svatosti divně ostavuje. A tiem rozumem řekl jest Spasitel ve Čtení: Aj toť, sem já s vámi, totižto v této svatosti všech dní až do skonánie světa. A protož tak jest ten nebeský chléb, jenžto jest na nebeské rolí vzrostl, v břiše svaté Mařie, Matky božie, svalen, na svatém kříži upečen, na stole na svatém oltáři vždy bydlel, s námi položen a nás k věčnému životu krmil. A též ten jest svatý chléb, o němžto jest svatý David prorokoval: Chléb nebeský dal jest jim. Chléb anjelský jedl jest člověk. Tuto slušie každému znamenati o této svátosti, o Božiem těle. Jsú v svatém Písmě tři znamenitá slova pověděna. Jedno jest předivné, druhé jest přemilostivé a třetie přehrozné.
Předivné jest to, ješto jest
