Vyhledávání (skrýt)

[Pasionál kališnický]

Praha: [Tiskař Pražské bible], 1495. Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 42 D 36, 254 f. Editoři Stluka, Martin, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<77v78r78v79r79v80r80v81r81v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

boží, Zozimo, proč po mně běžíš! Neměj mi za zlé, nesmiemť se k tobě obrátiti, neb sem žena nahá, ale vrz mi svuoj plášť, ať se odějíci bez studu s tebú pomluvím. Tehdy svatý opat, uslyšav, ana jeho jmenuje, velmi se podiviv, svuoj jí plášť vrhl. A ihned na zemi padl a jie pokorně poprosil, aby jemu své požehnánie ráčila dáti. K němužto ona vece: To na tě slušie, otče svatý, jenž jsi v kněžském duostojenství, aby mně své požehnánie dal. Opat, uslyšav, že ona jméno i kněžstvie jeho vie, viece se počal diviti a vždy napomínati, aby mu své požehnánie dala. Tehda ona miesto požehnánie promluvi k němu a řkúci: Buď požehnán všemohúcí Buoh, našich duší vykupitel. A to řekši, poče se Bohu, ruce spěvši, modliti. A v tu hodinu svatý Zozima vzezřev uzřel, ana lokte zvýši nad zemí zdvižena a u povětří stojí. I počal se domnievati, by byl nějaký duch obludný viděl, an jeho oblúdil a neb oblúditi chtěl, učinil lestně, jako by se Bohu modlil. K němužto ona vece: Hospodin to rač odpustiti, že mě, hřiešnú ženu, zlým duchem mníš. V tu dobu jí svatý Zozima vece: Bohem svatým tě zaklínám, aby mi pověděla, kterakého jsi stavu žena. K němužto ona vece: Odpusť mi, otče svatý, budu li já tobě o stavu svém rozprávěti, jako hada se užasna, ode mne utečeš. A od mé řeči hřiešné tvuoj svatý sluch poškvrněn bude i povětřie se od mých těžkých hřiechuov rozpravenie zakalí. A když svatý opat, aby jednokrát pověděla, jie nezbavil, tehdy ona rozprávěti počne a řka: Otče svatý, jsem rodem z Ejipta. A když sem byla dvanácte let vstáři, vstavši běžala sem do té vlasti, ješto Irkania slove, a tu sem sedmnácte let beze všeho studu bydléc hřiešný život vedla tak, že sem nic na svú duši netbala. Zatiem, když jedni pútníci do Jeruzaléma, aby se svatému kříži poklonili, plaviechu, prosila sem převozníkuov, aby mě s sebú vzali. A když jsme do Jeruzaléma přišli, chtěla sem s jinými zbožnými lidmi do kostela jíti a tu se svatému kříži pokloniti. Ke dveřuom přišedši, nikterakž sem vjíti nemohla. A když jsem se ke dveřóm přiblížila, vždy sem se podál od dveří nalezla. Tehda, tu stojéc, jsem pomyslila, že mi se to děje pro mé veliké a těžké hřiechy. Proněžto ihned počala sem hořkými slzami plakati a pěstma své prsi nemilostivě bíti. A zatiem vezřevši uzřela sem obrázek svaté královny i počela sem jejie svaté milosti prositi, aby mi ráčila na svém milém synu mých těžkých hřiechuov odpuštěnie obdržeti. A to sem jí slíbila, abych se všemi obyčeji až do mého skončenie od světa vzdálila a viec, v čistotě bydléc, Bohu slúžila. A když sem tu modlitbu dokonala, s velikým strachem ke dveřóm kostelním přistúpivši, beze všie překážky do kostela jsem vešla a tu, před svatý kříž přistúpivši, jakož sem najnábožnějí mohla, tak

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).