Svatého Pavla na vieru obrácenie stalo se jest toho léta, jehožto Kristus umučen jest. A svatý Štěpán téhož léta ukamenován. Ale proč by jeho na vieru obrácenie znamenitěji než jiných svatých svatá cierkev slavila? To jest pro trojí věc. Najprvé pro příklad, aby nižádný, kterakžkoli hřiešný, do božie se milosti nerozpačoval, znamenaje, kterak z velikého hřiešníka učinil Buoh velikého apoštola. Druhé pro radost, neb jakož svatá cierkev svatým Pavlem často zamucována, takež jeho obrácením byla spravedlivě obveselena. Třetie pro boží div, kterýžto jest s ním učinil Buoh, že z velikého svaté cierkve nepřietele učinil přesnažného kazatele. O tom se tak v Skutciech apoštolských píše, že když ještě svatý Pavel, v židovském stavě jsa, učedlníkuom Jezu Kristovým veliký nepřietel bieše, tak že na vše strany jim hroze, je tepa, kdež mohl, tu jich nenáviděl. Proněžto přistúpiv k tomu kniežeti, jenž nad kněžími starostú bieše, poprosil na něm listuov svědectvie, aby mohl do toho města Damašku jeti k židovským školám, aby kteréž by nalezl křesťanské viery muže a neb ženy, jma a svieže je, do Jeruzaléma přivedl. A když tak po cestě jeda, k tomu městu Damašku se přiblížil, jedinéž v brzkosti s nebes světlost přišedši jeho obklíčila a ihned na zemi padl, uslyšal jest hlas a takto k němu řkúci: Šavle, Šavle, co mi se protivíš? K tomu on vece: Kto jsi, Hospodine? K tomu hlas vece: Jáť sem Ježíš Nazaretský, jemuž ty se protivíš. Věz to, žeť jest tvrdo tobě proti ostnu se protiviti. Tehda svatý Pavel, v té úžesti třasa se a velmi se divě, vece: Hospodine, co chceš, ať učiním? K němužto Hospodin vece: Vstaň a jdi do města a tuť bude pověděno, co máš učiniti. Zatiem ti mužie, ješto biechu v jeho tovařistvu s ním na té cestě, diviece se stáchu a hlas slyšiec, ale nižádného nevidúc. Tehdy vstav s země svatý Pavel, jakžkoli oči otevřel, nic nevidieše. V tu dobu ti, ješto s ním biechu, mezi svoji ruce jej ujemše, do města Damašku jej uvedli. I byl tu, tři dni nic nevida, ani jeda, ani pije.
A tehdy v městě bieše jeden učedlník, Ananiáš jménem, člověk svatý a bohobojný. K němužto u vidění promluvil Hospodin a řka: Anania, vstaň a jdi do té ulice, ješto slove pravá. Pohlédajž tu v takovémto domu Šavla Tarského, nalezneš jeho, an se Bohu modlí. K tomu Ananiáš odpovědě: Hospodine, od mnohých sem slýchal o tom muži, co jest zlého učinil tvým svatým v Jeruzalémě, a nynie v tento čas zde má moc od kniežat i od starost, aby jímal a vázal všechny, ješto tvé svaté jméno vzývají. K němužto Hospodin otpovědě a řka: Jdi, nebť jest zvolenie mého osudie, aby jméno mé nosil i ohlásil před všelikými
