[Dalimilova kronika, rukopis vídeňský]

Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. NK Ser. nova 33, 1r–30v. Editoři Daňhelka, Jiří a kol., Černá, Alena M. Ediční poznámka
<<<<<21r21v22r22v23r23v24r24v25r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Od té doby lid silný krátký věk jmieše

a nemocných v nohách mnoho bieše.

Dřieve, na vojnu jedúce, své země nehubiechu,

ale mezi nepřátely mečem dobudiechu,

až svú zemi zhubiechu.

Ale v tom dobřě činiechu,

že zádušnieho nepleniechu.

Pak dřieve než na nepřátely vynědiechu,

až svú zemi zhubiechu.

Po tom některé vládyčie čstiechu,

ale zádušnie pusto položiechu.

A když na vojně medy vypiechu,

tehdy sě beze čsti vrátiechu.

Dřieve ve třech dnech na vojnu vstaniechu,

tehdy přěd čtvrtí léta na vojnu zapovědiechu.

Tak sě proměnichu

a tiem dobrého jmene zbychu.

Tehdy kněz Pelhřim biskupstva sstúpi

a kněz Jan na biskupí stolec vstúpi.

Kak sú predikatéři do Prahy přišli

Léta ot narozenie syna božieho

po tisíci po dvú stú po dvúdcátú sedmého

predikatéři do Prahy přijedu

a k svatému Klimentu do Pořiečan vnidu.

Tehdy u svatého Klimenta u mosta přízednicě bieše,

ta sobě pravé jmě Trubka jmieše.

Ta sě jě mluviti,

že svatý Kliment velí jim u mosta sobě slúžiti.

Pro to predikatéři s Pořiečie vynidechu

a k svatému Klimentu k mostu jidechu.

Lipolt, rakúský vévoda,

ten veliký svoboda,

krále českého sbada

a uváza sě až do znojemského hrada.

By krále léň na vojnu vstáti,

jě sě k němu poslóv sláti.

Vévoda uzřěv, že král sě nechce brániti,

i jě sě všie Moravy pleniti.

Král vždy k němu počě posly sláti

a vévoda počě jemu sliby slibovati.

I jě sě Moravy hubiti,

však Čechóv nemože na vojnu vzbuditi.

Tehdy vévoda jě sě mluviti:

„Doňadžť sem živ, musí mi Čechóv žel býti,

že v krátkých dnech ty hrdiny sě oblenichu

a své dobré jmě tak brzo ztratichu.“

Ot krále Václava českého čtvrtého

Tehdy král Přěmysl Ottakar s světa snide,

syn jeho Václav na jeho stolec vnide.

V tu dobu Lipolt sšel bieše

a Bedřich udatně Rakúsy vladieše.

Kněz Václav posla po Míšenského,

s ním a s Čechy jide na Rakúského.

Hlédaj, kakoť sú sě Čechy změnili!

Již sú byli ciesařě sami pobili,

pak na vévodu sami nesměli jíti,

až musili pomoci dobyti.

I zhubi Bedřichovi zemi jeho

a doby na něm opět svého.

Pro to Rakúský svú škodú vždy Čechy vinil

a kněz český pro to naň jiezd mnoho činil.

Pak sě kněz korunova

a svú čest tiem vši osnova.

I počě král se psy honiti

a se psy v svém domu za obyčej bydliti.

Honě v lesě, oko ztrati

a v lesě jě sě přěbývati.

Na Křivoklátě přěbýváše

a o Prazě nic netbáše.

Ale že se psy rád honieše,

a snad pro to jej noha i boléše.

Jakž sě na královstvo světi,

jě sě svým rodem styděti.

Káza s Stadic svój rod rozehnati

a tu ves Němcóm dáti.

Páni pod sobú větev podtěchu,

že královi z toho nic nevecechu.

Neb uzřě, že počě péčě nejmieti na pány,

rozděli Němcóm své dědiny v lány.

Tehdy Jan biskup snide

a na jeho miesto Bernhart vnide.

Ten, přěbyv u biskupství čtrnáste let, snide

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).