bá[B2r]číslo strany rukopisuzeň počínající, jíž se kdo bojí Boha rozhněvati, království nebeského ztratiti s jedné strany a v věčné múky upadnúti z druhé strany, varuje se hříchův. A tu bázeň nazval Šalomún počátek moudrosti, neb tu počíná člověk právě býti moudrý a pravý křesťan. Druhá bázeň dobrá jest, jíž se kdo tak Boha bojí, že, by žádných muk nebylo, ještě, aby Boha milého otce nerozhněval, nechce hřešiti a hříchu se bojí, ta bázeň slove synovská. Třetí bázeň dobrá jest, jíž se blažení v nebesích s poctivostí bojí Boha, ale hříchu již se nebojí, ta bázeň ostane na věky v svatých. Neb dí David. Bázeň Boží, ostávající na věky věkuov. Ta také bázeň neteskní svatých, neb v království nebeském nemuož býti tesknost. Pak zlá bázeň první jest bázeň světská, jíž člověk, bídně se boje ztratiti zboží světa, i dopustí se hříchu smrtedlného a ctnost opustí, a touto bázní pohříchu velmi lidé sou poraženi. Druhá bázeň člověka zlá slove, jíž kdo, boje se ztratiti dobré přirození, tak upadne v hřích smrtedlný, jako, boje se ztratiti ruky neb nohy neb života tohoto časného, i přivolí k smilství neb k modlosloužení neb k jinému hříchu. Třetí bázeň zlá slove služebná a jest bázeň, jíž se kdo bojí hříchu dopustiti, jediné pro múky, jako zloděj krádeži pro oběšení. A ta bázeň jest nedokonalá, neb nemá lásky. A však víže člověka, aby zlého nechal a dobře činil. Protož jest ta bázeň užitečná a slove služebná bázeň, neb dělá jako bezděčného slouhu, jenž, boje se zbití od pána, i varuje se zlého a činí dobré, ale nedobře, neb činí bezděčně, a kdož co činí bezděčně, odplaty blažení nemá.

Pak bázeň, jenž ani jest ctnostná, ani hříšná, ač jest pro hřích na člověka spadla, slove bázeň přirozená, a jest bázeň, jíž se kdo bojí ztratiti dobrého přirozeného bez zarmúcení rozumu a neb vuole k ctnostem. Neb každému živočíchu přirozeno jest báti se smrti neb urazu těla. A tak vuol, osel, myš