[A4r]číslo strany rukopisuBůh i člověk jest. Ztěhniž ten první pramen, totižto víru, tak vedlé řeči svatého Augustýna, aby věřil o Pánu Ježíšovi, což on chce o sobě věřenu býti, tak aby vše, což sluší na jeho božství, božství víru přidal, a co na jeho člověčenství sluší, aby tomu člověčenství taký víru přidal. Na božství sluší věřícímu vyznati, že jest věčné, počátku ani konce nemaje. Neb jako se jest nepočalo, tak se neskoná na věky. A na člověčenství sluší vyznati víru, že počátek má, neb se jest počalo mocí Ducha svatého v životě panny Marije, ale konce nemá a na věky jmíti nebude. A tak Pán Ježíš věčný, počátku a konce nemaje, jelikožto Buoh, a jest, počátek maje, ale konce nemaje, jelikožto člověk, jenž počat jest Duchem svatým, z Marie panny narodil se, trpěl, ukřižován a tak dále, jakož ho, jelikožto člověka (však od něho ani v hodinu smrti jeho neodlučuje božství), dotýká. Kdož tak živě, Syna božího nevida, v něho věří, ten má věčný život. Neb on sám dí ve Čtení svatého Jana. Kdož věří v Syna božího, ten má věčný život. Také kdož tak milovně věří, ten svět přemáhá. Jakož dí svatý Jan v první kanonice v páté kapitole. Neb dí. To jest vítěžství, víra náše, jenž svět přemáhá. Ale kdož jest, jenž svět přemáhá? Jediné, kterýž věří, že Ježíš jest Syn boží.

Ale že mnozí klamají se, řkúc z té řeči, že budou spaseni, kterak kolivěk živi sou, neb věří, že Ježíš jest Syn boží, a řkúc. Kdo křtěn bude, a uvěří, ten spasen bude, protož užitečné jest jim věděti, že jiné jest věřiti Boha, a jiné jest věřiti Bohu, a jiné věřiti v Boha. Neb věřiti Boha jest věřiti, že Buoh jest. A věřiti Bohu jest věřiti pravdě Boží. Ale věřiti v Boha jest Boha nade všeckny věci milovati. A v tělo Jezukrista, jenž jest zbor svatých, se vtěliti. Prvé dvě věření neb víře jsta i ve zlých, i v dobrých, i v ďáblích. Ale třetí toliko jest v svatých, neb