[A4v]číslo strany rukopisuti sami Boha zde milují nade všecky věci a jsou údové těla Jezukrista, jenž jest církev, to jest zbor svatých. První víra s druhou často stojí bez lásky, ale třetí nestojí, protož ony bez třetí slovou mrtvá víra. Ale třetí živá. Protož napřed řekl sem, kdož věří živě neb milovně, ten svět přemáhá, svět, rozuměj ďábla se všemi hříchy a protivníky Božími, jenž sou strana ďáblova, neb světa nemuož kdo přemoci, jediné, až přemuože hřích, tělo a ďábla. Pakli chceš svět nazvati lidi zlé vedlé Čtení svatého Jana, jenž dí v první kapitole. Na svět jest přišel, a svět jest jeho nepoznal, a v XVII. kapitole, jenž dí Pán Ježíš. Otče, za něť prosím, které s mi dal, a za ty, kteříž uvěří slovuom jich, ale za svět neprosím, to jest za zlé přezvěděné, tehdy vždy pravda jest, že kdož věří v Boha a že Ježíš jest Syn boží, ten má život věčný a ten milovně a žívě svět přemáhá, totižto zlé hříšníky, nepřivoluje s nimi k hříchu smrtedlnému, neb ten není mrtev, ale jest živ věrú, spravedliv jsa, jakož dí prorok Abakuk v II. kapitole. Spravedlivý z víry živ jest. A aby rozuměl tomu slovu, znamenaj, že jakož živost tělesná a tak tělo má od duše, že roste, živí se, v žilách a v oudech stvrzuje se a v jednotu táhne, též živost duchovní věrou roste, nadějí se krmí a láskou neb milováním se živí. A tak víra se krmí nadějí, jako tělo krmí se milováním, jako duši tělo a milování dobrými skutky se ukazuje. Protož víra, jakož dí svatý Jakub, bez skutkuov mrtvá jest, a tak každý duch stvořený a rozumný, který nemá skutečného milování ku Pánu Bohu aniž chce míti, ten není živ z víry, neb není spravedlivý. O němž dí Abakuk, že spravedlivý živ jest z víry.

A že řečeno jest, že věřiti jest neb že víra jest o věcech neviditedlných a těžko jest skryté věci věřiti, protož dvě sou věci potřebné, aby bylo věřeno pevně. Prv[B1r]číslo strany rukopisuní[d]První] Prwij