Otče svatý, do [493]číslo strany rukopisu[di]493] 491[IA]N I té radosti,
ať bychom tobě chváłu vzdávali,
řkouce: „Svatý, svatý
na výsosti.“
O vnitřní vroucí lásce ku Pánu Ježíši Vykupiteli a ustavičném s nim a v něm se kochání
N I Kristus nám všecko sám
[1]text doplněný editorem[1502]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1503]První sloka je vytištěna pod notovým zápisem. Ó, Jezukriste,
Synu Panny čisté,
zhlédniž na nás
svou svatou milostí, navštěvujž nás,
ať by tvé słavné jméno
v nás i v cirkvi tvé vždy było
chváleno i velebeno.
2 Tys od věčnosti
v božské velebnosti
Otci rovný
a s nim Bůh v podstatě vždy jediný,
skrze tě vše stvořeno,
cožkoli nad słuncem zhůru,
též i pod nim učiněno.
3 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1504]Symbol zdůrazňovací ručičky. Ty, jsa anjełský
chléb živý, nebeský,
k nám si zstoupił,
aby pokutu smrti podstoupił,
nás dobył pracně sobě,
z tohoť všecko dobré máme
zde i věčně v samém tobě.
4 Pro ponížení
tvé, v světě zmaření
jsi povýšen,
v našem přirození tam vyvýšen
v té słavnosti nebeské
nad všecky duchy anjełské,
v słavné důstojnosti božské.
5 Tam jsi náš biskup,
skrze tebe přístup
k Otci máme
a v tvéť samé oběti doufáme,
s kterouž v nebi přistojíš,
hněv otců pro hříchy kojíš,
v přízeň jeho nás uvodíš.
