[HW]M VII v řádu své spravedlnosti,
někdy smutíš,
těło nutíš
k Zákona posłušnosti.
11 Neb ač na mne časem také
nepřáteły dopouštíš,[1459]Následuje repetice v melodii.
též i strasti všelijaké,
však v ničemž neopouštíš,[1460]Následujících šest veršů je v prameni označeno symbolem pro repetitio, tj. Rº.
jižť sem toho
zkusił mnoho,
zkusił bez omylnosti,
tvá že zpráva
vytrestává
nás sobě k své líbosti.
12 Tváť umí ruka švihati,
když toho potřebu znáš;[1461]Následuje repetice v melodii.
též umí i objímati,
neb srdce otcovské máš;[1462]Následujících šest veršů je v prameni označeno symbolem pro repetitio, tj. Rº.
protož sobě
k vůli tobě
státi sem já umínił
myslí mírnou,
stáłou, věrnou;
dejž, bych se neuchýlił.
13 Však když sem v úzkostech[1463]úzkostech: vzkoſtech bývał,
kam, nevěda, se díti,[1464]Následuje repetice v melodii.
jen tebe srdcem sem vzývał,
hneds mi pomocník býti[1465]Následujících šest veršů je v prameni označeno symbolem pro repetitio, tj. Rº.
ráčił cele,
protož směle,
Otče můj, v tebe doufám,
mne sobě měj,
děj se co děj,
jáť v naději nezoufám.
14 Ty mne vždy po cestách svých veď,
můj Bože z vysokosti,[1466]Následuje repetice v melodii.
mé činy Duchem svým sám řeď,
mé i všecky vnitřnosti;[1467]Následujících šest veršů je v prameni označeno symbolem pro repetitio, tj. Rº.
své dle rady
proveď všady,
słouhu vyvoleného
až do nebe,
kdež by tebe
ctił věčně, Boha svého.
15 Má duše, svého Pána chvał,
vzdávej mu děkování,[1468]Následuje repetice v melodii.
péči všecku naň již uval,
v něm słož cełé doufání;[1469]Následujících šest veršů je v prameni označeno symbolem pro repetitio, tj. Rº.
coť při tobě
začał sobě
k słávě své velebnosti,
on vyvede,
tě přivede
k světłu věčné jasnosti.
M VIII O každodenních i tajných dobrodiních. (Notou písně: C XIV)
[1]text doplněný editorem[1470]V prameni není obsaženo. Dobrodiní Boha Otce nebeského
vizme, kteréž činí dne každého,
z pouhé miłosti své duchu i těłu
dávaje hojnou potřebu.
2 Ducha věrou, láskou svatou naplňuje,
v naději miłosti své zdržuje;
spravedlnost k Bohu i k blížním činiti
dává, pro ní se zapříti,
3 złé smysły i žádosti v sobě mrtviti,
z hříchů ráčí divně vyvoditi,
pro viny a hříchy nás zarmucuje,
ku pokání vždy vzbuzuje.
4 Aj, toť vše činí mocí Ducha svatého,
působitele [490]číslo strany rukopisu[df]490] 488[HX]O lásce k Bohu Otci rodu nového,
