[GU]L VIII 25 Dokudž pak nestvrzeno

zdraví navrácené,

dotud vždy nebezpečno,

a protož náramné

potřebí šetrnosti

i opatrnosti.

26 Ujdi povětří złého

v morní nakažení,

ujdi hłuku světského,

kdež k hříchů mámení,

posilnění požívej,

Boží víru vždy měj.

27 Hvězdyť mysli nezmění,

kdož złému sám nechce,

kavka, kamžkoli letí,

černá vždy býti chce.

Ty od złého mysl[1269]ligatura (mysl) odvrať

a k Bohu ji obrať.

28 Ustav se v úmysle[1270]úmysle: vmyſle ctném,

vroucně k Bohu vołej;

práci ved s sebou ve všem,

na modlitbách trvej,

žádaje vždy pomoci

sobě ve dne, v noci.

29 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1271]Symbol zdůrazňovací ručičky. Mocně nás hoj, ó, Pane,

na duši, na těle,

ať se mužněji máme

v přemáhání sebe!

Tak k zdraví veď pravému,

životu słavnému.

L IX Rozpakování, však s vítězstvím čłověka[bz]čłověka] cłowěka na pokání oddaného

[1]text doplněný editorem[1272]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1273]První sloka je vytištěna pod notovým zápisem. Víra, łáska ustydła,

nepravost se rozmohła,

běda mně, smutnému,

v mładosti zmařiłému,

k starosti sešłému.

2 Vydám-li se zase v svět,

věrní dějí: „Totě, zpět,“

pakli v náboženství,

zlí připíší pokrytství

aneb pochlebenství.

3 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1274]Symbol zdůrazňovací ručičky. Svět se nyní raduje

a věrné zarmucuje,

budu-li tu chtíti

potupy té ujíti,

světu se líbiti.

4 Boha jistě rozhěvám

a nevím, kde se schovám

jeho hrozné tváři,

před nimž musíme státi,

počet vydávati.

5 Ze všech naších prázdných słov

i také z marných činov,

budu-li je činiti,

Bůh nade mnou chce mstíti

a neodpustiti;