[FY]K VI 5 Takť v jednotě přebývají,

věčně se v sobě kochají,

majíce všeho dostatek,

społu činí každý skutek

jakož pro své osłavení,

tak i pro náše věčné spasení;

6 jaký Otec, takýž Syn Bůh,

jaký Otec, Syn, takýž Duch,

jedna moc, moudrost, dobrota,

avšak rozdílnost osobná;

jiný Otec, jiný Syn, Duch,

v bytu nejiné než jediný Bůh.

7 Otci my se dověříme,

že na něm vše obdržíme,

v Kristu pak jeho zásłuhám,

u Otce v nebi přímłuvám

a v Duchu svatém spasení

z Otcova pro Krista obdaření.

8 V miłosti Otce hledejme,

přímłuv Syna užívejme,

Ducha přijímejme v pravdě

i v každé vnuknuté radě;

tak tu velebnou Trojici

Boha svého řádně budem ctící.

9 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1180]Symbol zdůrazňovací ručičky. Błahosłavené ty oči,

toť sám Pán Kristus tak svědčí,

kteréž vidí Boha svého

v Kristu skrz moc Ducha jeho,

tak převelebné Trojice

miłosti vděčně požívajíce.

10 I uši, jenž Krista słyší

a spasením se v něm těší!

Z těch se Kristus Pán radovał

a svému Otci děkovał,

že jim to zjevił Duchem svým,

což však ukrył světa opatrným.

11 I my se s Kristem radujme,

Boha svého tak spatřujme,

Otce v Synu, v Otci Syna

a v Otci i v Synu Ducha

i sebe v též społečnosti

z předrahé Kristovy účastnosti[1181]účastnosti: včaſtnoſti.

12 Nebť sme skrze něj spojeni,

s Bohem v cirkvi sjednoceni,

abychom, v łásce bydlíce

a vůli Boží činíce,

ve jménu Pána Ježíše

čekali słávy nebeské říše.

13 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[1182]Symbol zdůrazňovací ručičky. Ó, přerozkošná Trojice,

naplňujž ty nás vždy více!

Ať tobě věčně zpíváme,

díky a chváły vzdáváme

nyní v světském potupení,

potom v nebeském tvém osłavení.

14 Řkouce: „Svatý, svatý, svatý

Bože náš jedné podstaty,

v toběť jest věčné spasení,

krom tě nic než zatracení,

aj, toběť chváłu vzdáváme,

na věky s tebou býti žádáme.“