postili se takový [339]číslo strany rukopisu[CA]E XIV čas,

divem Božím to majíce,

tělesně nełačnějíce.

4 Tak i miłý náš Spasitel,

maje býti vítězitel

nad ďábłem, půst ráčił míti,

v rozmłouvání s Otcem býti.

5 Po skonání těch dnů złačněł,

přistoupił hned pokušitel,

avšak se vší svou chytrostí

přemožen božskou moudrostí.

6 Pán pak tím svým bojem snažným

a odpíráním statečným

učiněn nám ku příkładu,

odpírať chytrému hadu,

7 z jehožto Adam łákání

všeł v srdečné złé kochání,

když słovo Boží opustił,

zápovědi se dopustił.

8 Protož Kristus ku pomoci

přišed, chtě ďábła přemoci,

v pust a modlitbu se vydał,

słovem Božím ho dojímał.

9 A v tom nám naučení získał,

by sobě žádný nestýskał

v pracném ďábłu odpírání,

s postem modliteb konání,

10 nebo život obtížený

k złému jesti nakłoněný.

Protož chcem-li hřích přemoci,

užívejme té pomoci.

11 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[555]Symbol zdůrazňovací ručičky. Srdcem přímým a nábožně

vołejmež všickní społečně,

předejděmž božskou horlivost,

prosme, ať nám dá svou miłost:

12 „Pomniž na nás, žeť sme tvoji,

ač sme nestateční v boji,

nedávejž nás v moc hroznému

nepříteli, ďábłu złému.

13 Zruš złé, kteréž svodem páchá,

dej pomoc, jíž srdce žádá,

ať se můžeme líbiti

a tě na věky chváliti.“

E XV O témž

[1]text doplněný editorem[556]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek[557]První sloka je vytištěna pod notovým zápisem. Boží Syn a náš milý Pán,

jenž od Otce nám dán,

budiž od nás vždy hodně ctěn,

v skutcích svých veleben.