[L]O stvoření všech věcí B V Tentýž skutek[f]skutek] SZutek hłouběji vyjadřený a s větší plněji svázaných słov okrasou

[1]text doplněný editorem[30]V prameni není obsaženo.[#]obrázek nebo jiný grafický prvek[31]První sloka je vytištěna pod notovým zápisem. Věčně Bůh jsa nepočatý[g]nepočatý] nevočatý[32]ligatura (nepo)čatý,

podstatou stkvěle svattý,

rozkoší a radosti

měł v samém sobě dosti.

Však se Pánu slíbiło,

aby[33]ligatura (aby) něco učiněno[34]ligatura ně(co u)či(něno) było,

v čemž by słávu zjevił svou.

2 Takž vzděłán jest tento svět

v kráse své co sličný květ,

v němž se stkví Boží divná

słáva, ač nevidědlná.

Słáva moci[35]ligatura (moci) i moudrosti,

słáva dobroty[36]ligatura (dobro)ty v hojnosti

jednoho[37]ligatura je(dnoho) Boha v Trojici.

3 Bůh, jeden jsa, svět jeden

postavił veliký ten!

Však jsa trůj, z trojí věci

jej słožił Všemohoucí.

Tré to jesti podstata,

v ní skrytý duch života,

též oheň vše rodící.

(Díło dne prvního, trůj ten počátek všeho, v. 1, 2, 3, 4, 5.)[38]Gn 1,1–5

4 Neb se předně s svou mocí

sám vyskytł[39]ligatura vy(skytł) všemohoucí

Bůh Otec, z ničeho[40]ligatura ni(čeho) tvoře

grunty nebe[41]ligatura (nebe), země i moře.

Jenž mhła, jsuc tmavá, hustá,

pár dýmů, propast pustá,

všech tvorů světa zákład.

5 Hned se Duch Boží vylił,

hned propast tu naplnił,

jí dchnutím provívaje,

svůj život v ní vlévaje.

Ten život, kterýž potád

tu v tvořích trvá pořád,

rozveden v pramenech svých.

6 K rozvodům pak již toho

tak ducha stvořeného

moudrostí Boží oheň

jest vysłán a zanícen.

Řekło neb Boží słovo:

„Světło buď mi hotovo

form všech k rozdělování.“

7 Takž vynikla zář jasná,

mrák osvítiła krásná,

moc majíc v sobě hřetí,

z níž i moc také hnutí,

hned se zjeviła[42]ligatura (zjevi)ła, páłajíc,

vůkoł světa[43]ligatura (světa) se válejíc;

dnů, no[c]text doplněný editoremí tu začátek.