[J]O stvoření všech věcí 5 Takže v tom tvé miłosti

podnes vše užívá

a dary tvé moudrosti,

též i moci hojnými opłývá.

6 A zvłášť čłověk, obraz tvůj,

kterémužs posłoužił

k tomu, čině skutek svůj

v rozdílných dnech, byť vážně to soudil[22]soudil: ſaudiL.

7 [#]obrázek nebo jiný grafický prvek[23]Symbol zdůrazňovací ručičky. Ráčił si dne prvního

světła i tmy cíle,

to jedno od druhého

poodděliv, ukázati míle;

8 štědrosti tvé přehojné

příkład v tom jest zjeven

a že v noci i ve dne

od každého chceš býti ctěn, slaven;

9 i od nás jakž hodné jest

jména tvého słáva,

Otče svatý, pro tvou čest

vždy hojněji dejž, ať se vzděłává.

10 Za tím uprostrannění

stvořił si v druhý den

příhodné k obývání

tvorům zemským, divný skutek tvůj ten,

11 žes učinił obłohou

skrz vod rozdělení,

aby jedna nad druhou

zustávała v divném vyměření.

12[c]12] 13 Ej, budiž pomocník náš,

ať též my trváme!

Sám naší potřebu znáš,

v tvém království věčně zustáváme.

13 Rozkázałs třetího dne,

aby z tvé štědrosti

země byliny płodné

i stromoví zpłodiła v hojnosti.

14 Ovoce vydávajíc

vedle płodu svého,

chut, žádost nasycujíc

po vše časy tvoru všelikého.

15 Tím nás chtě poučiti

tvé vůle konání,

dejž nám v ní se cvičiti opravdově

vždycky do skonání.

16 Jasnost krásy słunečné

stvořiv dne čtvrtého,

měsíc i hvězdy sličné

k osvícení okršlku zemského.

17 Na nebi u výsosti

divněs je spořádał,

tím jisté rozdílnosti

dnů, let, časů lidem si ukázał.

18 Aby každý zřízeně

z věrné hledał práce

chleba od tebe[d]tebe] ſtebe, Pane;

udílejž ho nám též, štědrý dárce.

19 K rozkazu tvé miłosti

vody dne pátého

vydaj v rozličnosti

ryb i ptactva množství nezčislného.