17 Jednom na tvou pomoc, Pane,

spolehna, dím: „Nech se stane

se mnou vše, co chce, neškodí,

k dobrému Bůh to vyvodí.“

18 Z tebeť živý v život płyne

věčný pramen; každý zhyne,

nemá kdo té, by čist, vody,

s tebou věčné držeł hody.

19 Ó, má korunko, perło má,

že tvým jsa, mé tě srdce zná,

svatý svědek mi bezpečný

Duch tvůj, že mám život věčný.

20 I nechť se, jak chce, již vstěká

smrt, pekło, kdo chce, jich leká;

tě já se živ mrtev chopím,

buduť s tebou v nebi, to vím.

21 Pročež pokud zde živ budu

a trápení nepozbudu,

ty nésti kříž dodej moci,

ať svítězím s tvou pomocí.

22 V každém boji a soužení

dodej mi, Kriste, naučení

i sił; věrou uzbroj stkvěłou,

moc tvá vyveď tu při cełou.

23 S těło, s tu krev mi býti dej,

v každém potkání svého znej;

běh ať, jakž tvůj mi hłas velí,

konám, ó, můj Spasiteli!

24 A tak po tom krvavém shonu

pomoz do svých věčných stanů!

Ženichu můj słavný z nebe,

ó, bychť již blíže był tebe!

N XI Plésání duše věřící v Kristu a přesładkém jeho jménu Ježíš. (Touž notou)

[1]text doplněný editorem[1582]V prameni není obsaženo. Ježíši, tvá sładká pamět

srdcím věrným jestiť nad med!

Ovšem samého když mají

tě přítomného, plésají.

2 Neb kdež jsi ty, tu všecka jest

plnost Boží, zboží a čest,

moudrosti vší pokładové

i rozkoše staré, nové. (Pís 7,13)

3 Protož mi nad tě nic není

vzácnějšího v nebi, v zemi,

ta líbost jest sama pravá,

kterouž mi tvá miłost dává.

4 Ježíši, tys věčné Słovo,

věčné kochání Otcovo,

věčná moudrost, věčný jeho

nástroj působení všeho.

5 Neb skrz tě tento svět stvořił,

světa v tobě ži504502O