by křik u vojště řeckém velmi veliký. I nasta boj vražedlný s uobú stranú, takže by mnoho raněných a mnoho zbitých. Pak král Xantipus, chtě mstíti smrti krále Filis, ujce svého, oboři se s velikú rotú na Trojánské a tu mnohé zahubi až i na Hektora se odda. Ale Hektor rozhněva se i hna rychle na něho a tak smrtedlně rani, že s koně spade mrtev na zemi. A pro smrt krále Xantipa rozhorlichu se Řekové proti Trojánským, a zrotivše se, tisknú silně na Trojánské a mnoho jich ztepú; a Achiles drahně urozenějších zahubi, mezi nimiž bieše vévoda Likaon a Eufrobinus, znamenitého udatenstvie mužie, kteřížto biechu Trojánským na pomoc přijeli. A toho dne Hektor bieše posečen v tvář, a nevěda od koho, a z té rány jemu velmi mnoho krve vyteče. A protož Trojánští musichu postúpati před Řeky, nemajíce svého obránce, a tak, že biechu bliz od města trojánského. I uda se Hektorovi na zdi městské vzhlédnúti. Naliť Elena i žena jeho v hluku urozených žen a panen stojie na zdi, dívajíce se boji. A tiem se Hektor velice zastydě, že jej viděly před nepřátely postúpajíce, a protož v tom studu hanebném Hektor rozhorliv se, hna na krále Meriona, synovce Achilova, a tak na hlavu jeho silně mečem udeři, že obrúček přielbičný srazi, a přielbici rozraziv, v hlavu jej smrtedlně posěče, že mra s koně spade. A když to uzře Achiles, vzem kopie tlusté, hna na Hektora tak, že neškodně pancieř i oděnie na něm probuode, avšak Hektorem z sedla nepohnu. Ale Hektor otda se na Achile s mečem nahým a hrdinsky tepieše na přielbici jeho, takže ji prosěče, a přesto na pleci Achilovi meč chybiv se přielbice, tú ranú spade, takže pláty jeho i pancieř proťa až do holého těla, ale v tělo jej nepotě. Avšak Achiles sem i tam sebú na koni vikláše, jsa velikými ranami otrápen; jemuž ihned Hektor vece: „Achiles, Achiles, vždy se zajisté ke mně tiskneš! Věz, že k ohni přistúpáš, ne aby tě ožehl, ale spálil. A když Achiles chtieše na jeho slova odpověděti, v tu chvíli Troilus přihna [s]text doplněný editorem svú rotú, a je rozraziv, na Řeky se zdviže, a nemilostivě tepa viece jich nežli pět set zahubi s pomocí svých rytieřuov. A tak Řekové před Trojánskými musichu postúpati.
A v ta doby na pomoc Řekóm přitěže král Menelaus, a tehdy Řekové opět se v pole navrátichu. Ale Trojánským na pomoc přijěde král Odemon s velikým vojskem lidu svého, a ihned na krále Menelaa hnav, hrdinsky jej v hledí ostrým uhodiv, zbuode s koně. A tak Troilus a král Odemon chtiechu krále Menelaa jieti a jatého do města uvésti trojánského. Ale že řecká vojska toho vší mocí brániechu, i nemožiechu toho konati po své vuoli. Neb v té mieře přihna ten bojovný Diomedes s velikým vojskem a udatným. A ten hned hna na Troila
