a kopím jej s koně srazi, a kuoň jeho uchvátiv, posla jej Briseidě, vzkázav jí, že ten kuoň byl jejieho milého, s něhožto on jej zbodl svú silú, a že jie za to prosí pokorně, aby svého Diomeda od své paměti neodháněla. A tak posel s koněm Troilovým, velmi rychlým, silným a krásným, pospieší ku panně Briseidě a jí ten kuoň od Diomeda dá a slova jeho rozkázanie věrně jí povie. Ale Briseida, přijemši vesele kuoň, vzkáza Diomedovi tato slova: „Pověz bezpečně pánu svému, žeť já toho nenáviděti nemohu, ktožť mě tak púhým srdcem miluje.“ A posel odjěde ot nie, kvapě ku pánu svému, an ještě bojuje, a to jemu povědě, co jemu Briseida vzkázala. A tiem poselstvím vesel sa Diomedes, otda se mezi vojska trojánská, kterážto tiskniechu Řeky udatně, takže musichu postúpiti a do stanuov svých utiekati. A Trojánští je stíháchu, nelítostivě je tepúce, bodúce, porážejíce i sekúce. A by byl v tu mieru král Agamenon s valným vojskem Řekóm nespomohl, byli by konečně poraženi. A tak se boj napravi jeho spomocí, i by náramně lítý a Řekové biechu těžci Trojánským, že již před nimi postúpáchu.
A v ta doby Polidamas přihna k boji u valném vojště a v množství lidu rytieřského na pomoc Trojánským, kteřížto ku přiekopuom biechu s pole stištěni, vzemše škodu nemalú na lidu vojska svého. A tak Polidamas mnoho škody Řekóm učiní a Trojánským udatně spomože v pole, že Řeky valně tiskniechu. A uzřev Diomedes, že Polidamas tak lítě Řeky hubí, hna naň s kopím. A to vida Polidamas, zdviže se proti němu hrdinsky a tak silně jej kopím uhodi, že jej i s koněm porazi i poče Diomeda koněm svým tlačiti. A když se kuoň Diomeduov zase vzchopi, Polidamas jej uchytiv, i da jej Troilovi, an pieškami bojuje, na kterýžto Troilus rychle vsede. Ale naň se Achiles prudce oboři, jemuž se Troilus rekovsky oprnu, neb ho raniv, s koně srazi. Ale Achiles nelekl se toho pádu, ani rány těžké dbaje, rychle se vzstyči a chtě na kuoň vsiesti. Ale Trojánští jemu zmužile bránie. A zatiem Hektor k tomu přihna, a jakož píše Dares, tu na tisíc Řekuov branných zabi, kteřížto Achilovi spomáháchu, kdežto Achiles tak byl těžce utištěn, že trudně na kuoň a ledva vsěde a sotně se brániti muože.
A v ta doby byl by ten zpupný a hrdý Achiles jat od Hektora bez pochyby, by Telamon a Monesteus, vévoda atenienský, nebyli mu na pomoc přitekli [s]text doplněný editorem svými vojsky črstvými. A když slunce za horu zapade, vojska se rozjědechu na svá obývadla. Potom za třidceti dní ústavně bojováno jest a mnoho lidu s uobú stranú zbito jest, avšak viece Řekuov. A v těch dnech zabito jest šest synuov přirozených
