syny a jednu dceru, totižto Jovoše, Neptyma a Plutona a dceru řečenú Juno; a pohané ty všecky za bohy měli. Protož Jupiter má jméno zblúdilé hvězdy; a toho ctie pohané za najvětšieho boha. Potom Martem bohem bojovným nazvali Apolo; potom Venerem; potom Merkuriášem, jehož pravie, že jest syn Jupiteruov; potom Měsiec, jenžto Dianú jmenují, pravie, že jest dcera Latony. A tak po rozličných národech lidských pohané rozličným se modlám klanějí. V Ejiptě mají boha řečeného Izis, v Řeciech byl buoh Jupiter, mezi múřeníny Zuba, mezi latiníky Fanius, mezi Římany Quirinus, v Atenách Minerva, v Hispaní Venus, na ostrově Delos nebo Delfos Apolo, jakož dřieve pověděno. A mimo tyto ustavili jsú sobě mnohá jiná jména modlám, v něžto věřichu, jakož kto jmějieše žádost k čemu.
Ale již známo jest křesťanóm, že když najprvé stvořitel světa v ohnitém nebi stvořil anjely a z nich najduostojnější byl Lucifer, o němž die prorok: „Cedrové nebyli sú vejše jeho, jedle nesrovnaly jsú se s vrchem jeho, javorové nebyli sú rovni větviem jeho, každé dřevo rajské nenie drahé v podobenství jeho kráse.“ A on vida své zvelebenie, i zpychal a řekl: „Postavím stolici mú na puol noci a roven budu najvyššiemu.“ A vtom hned od věčného blahoslavenstvie a slávy spadl jest s zástupem anjeluov, kteříž jemu v tom svolili, a učiněni jsú ďáblové; nebo to slovo ďábel vykládá se doluov spadlý, neb jest spadl od výsosti nebeské do propasti pekelné. O němž psáno jest: „Kterak spadlá jsi, hvězdo jitřnie, z prostředka kamenuov ohnitých!“ O němž i Pán Kristus die ve Čtení: „Viděl sem šatana jako blesk padající na zemi.“ A ti jsúce nebeské slávy zbaveni, závidiece, že člověk měl by té slávy dojíti, protož najprvé ten Satan, proměniv se v hada, i zklamal první naši máteř Evu a skrze ni otce našeho Adama v ráji, že jsú přestúpili Božie přikázanie, a tady jsú rajské rozkoši zbaveni se vším pokolením svým. A pak jiní zlí duchové, v modly se vlúdiece, lidi šálili a svodili v bludy rozličné. A tak na tom ostrově Delfos nebo Delos v ten zlatý obraz, který byl tu slit ve jmě Apolona, ďábel vstúpiv i zmámil lidi, jim budúcie věci oznamuje a je tudy ku poctám svým přitahuje. A jakžkoli ti ďáblové pravdu pravili o věcech a příhodách budúcích vedlé vtipnosti, jim včas pójčené a ot Boha stvořitele dané, avšak proto sú to činili, aby lidi uvedli k viece většie lži. A protož ďábel nazván jest od Pána lhář a otec lží, nebo tiem, že praví pravé věci budúcie, chtě býti věřen pravým
