Vyhledávání (skrýt)

[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<77r–77v78r–78v79r–79v80r–81r81v–82r82v–83r83v–84v85r–85v86r–87r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

vidělo, že dvanáct zlatých protrávili. Tedy řekl: „Milí bratří, chceme-li se také počísti? Dvanácte zlatých jest již utraceno.“ Odpověděli slepí: „Dobře, pane.“ A vždy jeden druhému pravil, kdo těch dvanácte zlatých má, ten aby hospodáři zaplatil, první řekl, že jich nemá, druhý také, že jich nemá, též i třetí až do posledního. Slepí sedíce drbali se v hlavách, nebo srozuměli, že jsou zklamáni. Hospodář tolikéž sedě, myslil sobě, řka: „Pustím-li je, strava má nebude mi zaplacená, pakli je držeti budu, prožerou ještě více, a tak budu ve dvojí škodě.“ I vedl je do svinského chléva a předloživ před ně slámu a seno, zamekl je. Rozpomenul se Eilenšpigel, že již okolo toho času bylo, když nebozí slepí ty peníze utratiti měli, vzal na se jiné šaty a do města k tomu hospodáři na hospodu jel, když pak do domu přijel a kůň svůj v maštali postaviti chtěl, uhlédal, že ti slepí v svinském chlévě leželi, tedy k hospodářovi přišed, řekl: „Pane hospodáři, co tím obmejšlíte, že těch nebohých slepých v svinském chlévě ležeti necháte? Zdaliž lítosti nemáte, že oni jedí to, což tělu i životu jejich jest odporné?“ Odpověděl mu hospodář: „Já bych chtěl, aby oni tu byli, kdež se všeckny vody spolu scházejí, a byl bych stravu svou zaplacenou měl,“ i pravil mu všecko, kterak od nich podveden byl. Řekl mu Eilenšpigel: „Co, pane hospodáři, nemohli jste žádného rukojmě za to míti?“ Hospodář sobě myslil takto: „Ó, bych aspoň jediného měl.“ I řekl: „Příteli, mohl-li bych jistého rukojmě dosáhnouti, přijal bych to rád a ty bídné slepé propustil bych.“ Dí mu Eilenšpigel: „Nu, dobře, já chci v městě pohledati, abych vám rukojmě zjednal.“ A tak Eilenšpigel k faráři šel a takto mu mluvil: „Milý pane faráři, račte učiniti jako dobrý přítel, hospodář můj zde jest od zlého ducha poseden této noci, prosí vás, abyšte skrze zaklínání jej od toho vyprostiti ráčili.“ Odpověděl farář, že to učiní, ale za den neb za dva čekati musí, aby s takovou věcí neuspíšil. Řekl mu Eilenšpigel: „Já půjdu a ženu jeho jsem přivedu, abyšte jí samé to oznámili.“ Dí mu farář: „Dobře, nechť sem přijde.“ Tedy navrátiv se Eilenšpigel k hospodáři svému, řekl: „Již sem vám rukojmě zjednal, a ten jest farář váš, kterýž za to slíbiti a vám, což míti chcete, dáti chce, protož kažte ženě své se mnou k němu jíti, neb jí to chce slíbiti.“ Hospodář byl tomu rád a z toho

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).