semenem i s krámen do té lodí zdvíhnúti chtěl, a jakž od země to zdvíženo bylo, tedy pytel v prostředku na dvé se roztrhl, takže semeno i pytel tu zůstal, Eilenšpigel pak preč běžel, a má ještě zase přijíti.
Historia LXXIII.
Kterak Eilenšpigel v městě Hamburce u barvíře se zjednal a k mistru skrze okno do světnice šel
Jednoho času přišel Eilenšpigel do Hamburku na dvořský trh, a tu stoje, ohlédal se. Přišel k němu barvíř, ptaje se ho, řka: „Jakéhos řemesla tovaryš?“ Odpověděl Eilenšpigel krátkými slovy: „Jsem barvíř.“ I zjednal ho mistr, kterýž na dvorském trhu obydlé své měl právě naproti, kde stáli, a ten dům měl vysoká okna k cestě. Tedy řekl mistr k Eilenšpiglovi: „Vidíš-li ten dům naproti, kdež vysoká okna jsou? Tam jdi, jáť hned za tebou přijdu.“ Odpověděl Eilenšpigel: „A já půjdu.“ I šel do domu skrze okno a řekl: „Zdař vám bůh řemeslo.“ Tedy žena jeho v světnici seděci předla a náramně se ho velmi lekla, řkouci: „Ale kudy tě čert nese, nemůžeš-li sem dveřmi jíti, čiliť jsou těsné?“ Dí Eilenšpigel: „Milá paní, nehněvejte se, hospodář váš tak mi rozkázal a za pacholka mne zjednal.“ Řekla mu: „Aj, toť jest jistě věrný tovaryš, kterýž mistru svému škodu činí.“ Odpověděl Eilenšpigel: „Milá paní, zdaliž tovaryš učiniti nemá tak, jak mu mistr rozkáže?“ V tom mistr přišel a spatřiv tu věc, kterouž Eilenšpigel učinil, řekl: „Tovaryši, cožs nemohl dveřmi sem vjíti a byl by mi okna celého nechal, jakous k tomu příčinu měl, žes skrze okno sem vlezl?“ Dí mu Eilenšpigel: „Milý mistře, však jste mi rozkázali, kdež okna vysoká jsou, abych tu šel, že hned přijíti za mnou chcete, učinil sem podlé rozkazu vašeho, ale vy jste za mnou nepřišli tak, jakž jste řekli, abych já
