O ctných manželkách těhotných a rodičkách křesťanských, o jejich před Bohem vzáctnosti a nebezpečném kříži, kdo jej na ně a proč vzkládá a jak se ony v něm chovati a čím těšiti mají. Spis krátký, v nové složený, všem počestným matronám ku potěšení od kněze Havla Žalanského, služebníka církve boží u svatého Jiljí.
S povolením vrchnosti vytištěno v Novém Městě pražském u Daniele Karla z Karlšpergka.
[III]číslo strany rukopisu[1]strana II je prázdnáPočestným a slovutným ženám a vzáctné poctivosti hodným matronám, paní Alžbětě Behemové, rozené Kaprové z Kaprštejna, paní Lidmile Vratislavské, též z Kaprštejna, sousedám Starého Města pražského a paní Martě Ledererové Písecké, hornici a sousedé na Horách Kutnách, paním mně u víře a lásce Krista Pána pro slovo boží příznivým od Pána Boha zdraví, milost, pokoj a požehnání se vší uctivostí[a]uctivostí] vctiwoſti vinšuje.
Ví se o tom, a žádný toho nepopírá, šlechetné a počestné matrony, že mnohé ženy mnohé vady, mnohé zlé obyčeje a mravy do sebe mají, [IV]číslo strany rukopisujimiž sobě, jiným i svým domácím škodí.
Mnohé sou z přirození žvavé, štěbetné, utrhavé, jako žena Putyšarova, která před manželem svým Jozefa, svatého mládence, lživě a lstivě osočila.
Mnohé sou pověrčivé, jako matka Michova, která peníze své skrze slib k slití modly obětovala. (Judic. 17).
Mnohé sou mstitedlné, jako žena Amanova, která svého manžela těžce proti Mardocheovi popudila.
Mnohé k oklamání snadné, jako Eva, kterou satan k zavedení nešťastného lidského pokolení velmi zle užil. A že se jemu tak šťastně první usilování[b]usilování] vſylowáni [V]číslo strany rukopisuzdařilo, skrze ženy potom za časté mnohé k těžkým pádům přivodil, skrze ženy Samsona i moudrého Šalamouna oklamal a v modlářství uvedl, nim všecku zemi nakvasil, které potom žádnými, ani králů, ani proroků prácemi zcela vykořeněno býti nemohlo. Skrze Jezábel celé království izraelské poctami modlářskými sprznil a zohavil.
Mnohé ženy opět sou bublavé, nevhodné i bezbožné, jako žena Jobova, která mu bídou jeho nejtěžší oči vytýkala a k zlořečení Bohu nabádala. (Job 2). Též i manželka Tobiášova nevhodná byla.
Mnohé opět jsou nevěrné[c]nevěrné] něwěrné, ne[VI]číslo strany rukopisuhospodyňské,