Mt23,2 a řka: „Na stolici Mojžéšově sedají písaři židovští a licoměrníci, Mt23,3 všeckoť, cožť vám káží, učte sě tomu a čiňte to, ale podlé jich činóv neroďte činiti. Dobřeť pravie, ale nečinieť Mt23,4 toho, navazujíť zajisté těžká břemena a vkládají jě na ramena lidská, ale sami prstem nechtie jich dotknúti, Mt23,5 a také všecky své činy proto je činie, aby jě lidé viděli. Rozšiřijí zajisté ošivky své a velebie podolky své. Mt23,6 Milují také prvnie miesta na hodech a vysokých neb prvních stolic v židovských školách Mt23,7 a pozdravovánie na tržišti, aby jim lidé řiekali mistři. Mt23,8 Ale vy neroďte jmenováni býti mistři, jedenť jest zajisté váš mistr, všickni zajisté vy bratřie ste. Mt23,9 A otce neroďte jmenovati sobě na zemi, jedenť zajisté jest váš mistr a otec, jenžť jest v nebesiech. Mt23,10 Ani také neroďte, byť vám řiekali mistři, neb jediný jest váš mistr, Kristus. Mt23,11 Který jest najvěčí mezi vámi, ten bude sluha váš, pakli se kto výší, ten bude ponížen, Mt23,12 a kto sě níží, ten bude povýšen.“
[Dominica XIX. post Pentecosten]text doplněný editorem
Ascendens Iesus in naviculam.cizojazyčný text Mt9,1 Toho času vstúpiv Ježíš v lodičku, převeze sě i přijěde do svého města. Mt9,2 V ty časy přinesechu před něho člověka nemocného, ano jej dna lámá, an ležieše na loži. I vidě Ježíš jich vieru i vece nemocnému: „Uvěř, synáčku tomu, otpuštěnyť sú tobě tvoji hřieši.“ Mt9,3 Tehdy někteří z židovských písařóv vecechu sami v sobě: Ten sě bohu porúhá. Mt9,4 A když pozna Ježíš jich myšlenie, vece jim: „Proč zlé věci myslíte na svých srdcích?“ Mt9,5 Co jest snáze řéci: odpuštěni sú tvoji hřieši, čili řéci: vstaň a choď? Mt9,6 Ale abyste to věděli, že syn člověčí má tu moc na světě hřiechy odpúštěti, i vece tomu nemocnému: „Vstaň a vezma lože své, jdi do svého domu.“ Mt9,7 A on vsta i jide domóv. Mt9,8 Vidúce to lidé, báchu sě i chváléchu boha, jenž jest dal takú moc lidem.
[Dominica XX. post Pentecosten]text doplněný editorem
Loquebatur Iesus cum discipulis.cizojazyčný text Mt22,1 Toho času mlvieše Ježíš svými učedlníky u pohádkách a řka: Mt22,2 „Podobno učiněno jest královstvie nebeské člověku králi, jenž jest byl učinil svadbu synu svému. Mt22,3 I poslal jest sluhy své, aby volali zvané na svadbu, ani nechtiechu přijíti. Mt22,4 Opět posla jiné posly a řka: Řcete aneb povězte zvaným, hleďte, jáť sem oběd připravil, býkové moji i ptactvo mé zbiti sú a všeckoť jest hotovo, poďte na svadbu. Mt22,5 Ale oni zmeškachu to i rozjidechu sě, jedni do svých vsí a druzí po svých trziech. Mt22,6 A někteří z nich zjímavše jeho posly, uhaněvše jě zmordovachu. Mt22,7 A když to slyše ten král, rozhněva se velmi i poslav zástupy své, zhubi své vražedlníky
