hlas z nebe řkúci: „Toť jest mój milý synáček, v němž mi se jest slíbilo.“
[Dominica I. post Epiphaniam]text doplněný editorem
Cum factus esset Iesus.cizojazyčný text L2,42 Toho času když bieše Ježíš vstáři dvanáste let, když spolu diechu do Jerusalema podlé obyčeje svátečného. L2,43 A když se dnové hodní skonachu, vracujíce se domóv, ostalo jest samo děťátko v Jerusalemě bez vědomie otce svého i mateře. L2,44 A když oni mniechu, by byl mezi lidmi v zástupu. Diechu tak celej den, tehdy počechu jeho ptáti mezi přáteli a mezi svými známými, L2,45 a když jeho nenalezechu, vrátichu se do Jerusalema hledajíc jeho. L2,46 I stalo se jest, že nalezechu jeho po třetiem dni, an sedí v chrámě mezi mistry, an jich tieže a hádá se s nimi. A oni všickni L2,47 diviechu se jemu, ktož jej slyšiechu, jeho múdrosti a odpoviedaní. L2,48 A tak vidúce to, diviechu se jemu. I vece jemu matka jeho: „Synu, což jsi nám učinil, že otec tvój i já užese se tebe smy hledali.“ L2,49 A on jim vece: „Co jest to, proč jste mne hledali? Zdali ste nevěděli, že v tom, což jest otce mého, já musím býti?“ L2,50 A oni neurozumiechu té řeči, kterúž jest k nim promluvil. L2,51 I šel jest s nimi do Nazaretha, uposlúchal jest jich, a matka jeho pamatováše dobře všecku tu řeč v svém srdci, rozmýšlejíc na své mysli. L2,52 A Ježíš prospieváše po letech u múdrosti i u milosti před bohem i mezi lidmi.
[Dominica II. post Epiphaniam]text doplněný editorem
Nuptie facte sunt.cizojazyčný text J2,1 Toho času stala se jest svadba v Kána galilejském, a tu bieše matka Ježíšova. J2,2 I pozván jest Ježíš svými učedlníky na svadbu. J2,3 A gdyž se nedosta vína, tehdy vece matka jeho k Ježíševi: „Nemají vína.“ J2,4 Odpovědě jí Ježíš: „Co ty dbáš za to neb já, ještěť jest nepřišel čas mój.“ J2,5 Tehdy vece matka jeho sluhám: „Což koli vám káže, to učiňte.“ J2,6 A stáše tam šest štúdví kamenitých podlé obmývanie židovského a v každú mohlo se jest vlíti dva neb tři okovy. J2,7 I vece Ježíš sluhám: „Naneste v ty štúdve vody.“ Tehdy nanesechu do samých krajóv. J2,8 I vece jim Ježíš: „Naberúc nestež před starého svatvy. J2,9 A oni nabrachu, a když okusi starý svatví vody, proměněné u víno, a nevěda, odkud by to bylo, ale sluhy dobře vědiechu, že jsú vody brali, zavolav k sobě ženicha J2,10 i vece jemu: „Každý člověk najprvé víno dobré postaví a potom, když se lidé zpijí, tehdy, což jmá let těšieho. Ale ty jsi schoval vína dobrého až do toho času.“ J2,11 To najprvnie znamenie učinil jest Ježíš v Chána galiléském a zevil jest velebnost svú, a uvěřili jsú v něho jeho učedlníci.
[Dominica III. post Epiphaniam]text doplněný editorem
Cum descendisset Iesus de monte.cizojazyčný text Mt8,1 Když jest Ježíš šel z hory, a za ním veliký zástup lidí. Mt8,2 Tehdy přišed před něho jeden malomocný, klekl jest před ním a řka: „Pane, chceš li, móžeš mě učistiti.“ Mt8,3 Tehdy ztáh svú ruku Ježíš, dotekl se jest jeho a řka: „Chci, budiž čist.“ A inhed čist jest byl od svého malomocenstvie. Mt8,4 I vece jemu Ježíš: „Hledajž, aby ižádnému napravil, ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj dar, kterejž jest Mojžieš přikázal jim na svědečstvie.“ Mt8,5 A když vnide do Kapharnau, přijide k němu centurio, proše jeho a řka: Mt8,7 „Pane, sluha mój leží u mém domu, ano jej lámá zimnice a zle se jmá.“ I vece jemu Ježíš: „Jáť tam přídu i uzdravím jej.“ Mt8,8 Odpovědě jemu centurio i vece: „Milý pane, nejsem toho hoden, aby ty všel pod mú střěchu, ale jedinké přikaž slovem, a inhed zdráv bude sluha mój. Mt8,9 Neb zajisté jáť jsem ten člověk, jmaje pod sebú rytieřstvo, a když diem jednomu: jdiž tam, a on jde, a druhému: poď sem, an přijde, a sluze svému: učiň to, an učiní.“ Mt8,10 Slyšev to Ježíš, divil se jest tomu, a ktož za ním jidechu, řekl jest jim: Mt8,11 „Zavěrné pravi vám, nenalezl jsem takú vieru v Židovstvu, pravi vám to cele, že přídú mnozí od východu i od západu slunce a budú hodovati s Abrahamem, Izákem a Jakobem v nebeském království, Mt8,12 ale z královstvie ven budú vyhnáni do zevnitřních temností, tu bude
