ustavíš jej?“ J2,21 Ale on mienieše o chrámu těla svého. J2,22 A když potom vstal jest z mrtvých, tehdy jsú vzpomenuli učedlníci jeho, že jest to mluvil, i věřichu písmu a řeči, kterúž jest jim mluvil. J2,23 A když bieše v Jerusalemě na Veliku noc, mnozí uvěřichu v jeho jméno, vidúce divy, kteréž činieše. J2,24 Ale on, Ježíš, nevěřieše jim o sobě, neb jest jě všecky znal, a nebieše jemu třeba, by mu kto pověděl o nich, neb jest dobře věděl, co jest bylo na jich mysli.
Terciacizojazyčný text [feria post Dominica IV.]text doplněný editorem
Iam die festo mediante.cizojazyčný text J7,14 Toho času když bieše již na poly hod židovský, jide Ježíš do chrámu i kázáše jim neb učieše jě, J7,15 i diviechu sě tomu Židé a řkúce: „Kterak tento písmo umie, však se neučil?“ J7,16 Odpovědě jim Ježíš i vece: „Učenie mé nenie mé, ale jeho, ktož mě jest poslal. J7,17 Bude li kto chtieti kto vóli jeho činiti, ten pozná o mém učení, od boha li jest, či sám od sebe mluvím. J7,18 Kto sám od sebe mluví, ten své chlúby hledá, ale ktož hledá chvály toho, ktož jest jej poslal, ten jest pravý a křivda v něm nenie. J7,19 Zajisté Mojžieš, ten dal jest vám zákon, a nižádný z vás neplní zákona, proč hledáte mě zahubiti?“ J7,20 Odpovědě jemu zástup: „Diábel jest v tobě, kto tě hládá zahubiti?“ J7,21 Odpovědě jim Ježíš i vece: „Jeden skutek učinil sem a všichni se tomu divíte, J7,22 a Mojžieš proto vám jest dal obřezovánie, nic byť bylo od Mojžieše, ale od otcóv, a vy v sobotu obřezujete člověka. J7,23 A když v sobotu obřezujete člověka a v tom nepřestupujete přikázanie neb zákona Mojžiešova, proč mi za zlé jmáte, že jsem já všeho člověka uzdravil v sobotu? J7,24 Neroďte súditi podlé viděnie tváři, ale suďte spravedlivý súd.“ J7,25 Tehdy počechu mluviti někteří z Jerusalema: „Však jest to ten, ješto hledáchu jej zahubiti, J7,26 hleďte, toť zevně s nimi mluví a nic mu nedějí, zda jsú juž cele poznali kniežata, že jest on Kristus? J7,27 Ale však vieme, odkud jest on. Ale když příde Kristus, nižádný nebude věděti, odkud jest.“ J7,28 Tehdy voláše Ježíš uče v chrámu a řka: „I mě znáte, i dokud sem také viete, a sámť sem od sebe nepřišel, ale ktož mě jest poslal, ten jest spravedlivý, jehož vy neznáte, J7,29 ale jáť jej znám. A budu li řéci, že jeho neznám, budu lhářem jako i vy. Ale znám jej a od něho sem, neb je on mě poslal. J7,30 Tehdy hledáchu chtiec jej popadnúti, avšak nižádný svú ruku neztáhne na něho, neb ještě nebieše přišel čas jeho, J7,31 ale mnoho jich veň uvěří z obecného lidu z zástupu.
Quartacizojazyčný text [feria post Dominica IV.]text doplněný editorem
Preteriens Iesus vidit hominem caecum.cizojazyčný text J9,1 Toho času chodě Ježíš i uzře člověka slepého od jeho narozenie, J9,2 i otázachu jeho učedlníci řkúce: „Mistře, kto jest to pro, on li či otec jeho neb i mátě, že se jest slep narodil?“ J9,3 Odpovědě Ježíš: „Ani on ani otec neb mátě jeho, ale aby moc božie nad ním ukázána byla. J9,4 Já musím činiti skutky jeho, ktož mě jest poslal, dokud jest den. Neb příde noc, v nížto nižádný nebude moci nic činiti, J9,5 dokud najdéle já jsem na světě, světlost jsem světcká.“ J9,6 A když to vece, uplinu na zemi i učini blátce z toho plinutie i pomaza na jeho otči J9,7 i vece jemu: „Jdiž k té studnici, ještoť slóve Poslanka, a umý se v ní.“ Jide ten člověk i umy se i vráti se prozřev. J9,8 Tehdy súsedé a ktož jej dřéve vídáchu, že zebráše, mluviechu řkúce: „Však jest to ten, ješto sedě žebráše, J9,9 někteří praviechu, že jest ten, a někteří, že nic, ale jest k němu podobný.“ Ale on pravieše: „Ne, já jsem.“ J9,10 I tázachu jeho a řkúce: „Kterak jsú se otči otevřely?“ J9,11 Vece jim: „Ten člověk, ješto jemu řiekají Ježíš, blátce jest učinil i pomazal mi jest mých otčí a řekl mi jest: Di k studnici k Poslance a umý se. A já sem zšel a umyl sem sě i prozřel sem.“ J9,12 I vecechu jemu: „Kde
