[9v]číslo strany rukopisupřidržeti a s pilností následovati, kteráž nic jiného není než rozumné požívání pokrmu a nápoje, sloužicího k pohodlí života tak, aby k překážce modlitbám[i]modlitbám] Modlitbam svatým, bohabojnosti a ctnostem křesťanským nebylo. A zase proti této ctnosti ohyzdné obžerství a ožralství i nemírné užívání darův božích, což jest z sebe Ducha svatého pryč vyháněti a z těla svého, kterýž jest chrám Ducha božího, chrámy ďáblův a smrduté nádoby [A10r]číslo strany tisku[10r]číslo strany rukopisuošklivých a ožralských ohavností činiti, všelijak se vystříci a varovati[j]varovati] warowti s pomocí boží.

Proto se pak této knížce titul Věník fíkový dal, nebo se čte v první kníze Mojžíšově, v třetí kapitole, kterak Adam a Eva, první rodičové naší, přestoupivše vůli, rozkaz aneb přikázaní Pána Boha všemohoucího a z stromu zapověděnýho ovotce jedli, že hned otevříny byly oči jich a poznali se býti nazí, protož nalámali ra[A10v]číslo strany tisku[10v]číslo strany rukopisutolestí fíkových, a nadělavši věníkův, ními se zastřeli, chtíce tím spůsobem před Pánem Bohem svého provinění čistí býti.

Tak posavád všelicí hříšníci, užívajíce nešlechetnosti místo upřímnosti, nevěry místo lásky, pejchy místo pokory, lakoty místo střídmosti, smilstva místo čistoty, však všickni ti i jiní jakých koliv proti Pánu Bohu hříchův se dopouštějí, zástěr, vejmluv místo věníkův z lístí fíkového sobě hledají, a jak [A11r]číslo strany tisku[11r]číslo strany rukopisupřed lidmi, tak před Bohem užiti jich se domnívají, nebo co prvé za nectnost držáno bylo, nyní praví, že jest ctnost, šperku a pejše převzděli čistota, marnotratenství a skvostnému hodování ctitedlnost, rozpustilosti zdvořilost, ožírání pak a nestřídmému pití moudrost a dvorská ctnost. Kteréžto Bohem zapověděné ožralství, jak mnoho svých vejmluv užívati a míti chce, z této knížky jeden každý porozuměti moci bude.

Protož páni a přátelé, mně vzláště milí, poznávajíce k sobě od vaších milostí po všecken čas seznámení našeho obzvláštní lásku, přízeň a dobré přátelství prokázané, nemohl sem toho nikterakž pominouti, abych se zase vděčností slušnou a náležitou pronesti neměl, že pak to činím skrze tuto skrovnou a malou knížku, kterouž jsem z německé do české řeči přeložil a ji k poctivosti i k budoucí památce vaších milostí vydávám. Té duo[A12r]číslo strany tisku[12r]číslo strany rukopisuvěrné